Inzerce

Blíží se astronomické jaro a s ním pomyslná botanická sezóna v bývalém VÚ Brdy

14|3|2024 - Karel Urban

Ač si to někdy nechceme připustit, střední Brdy prošly v uplynulých 90 letech dramatickou proměnou, související s masivním odlesněním cenných ploch a následnou vojenskou činností, která se zákonitě podepsala i na výskytu a četnosti botanických druhů, včetně dopadu na lesnickou činnost, která s touto problematikou přímo souvisí.


Blíží se astronomické jaro a s ním pomyslná botanická sezóna v bývalém VÚ Brdy

Ta byla v období od 50 let minulého století až do konce základní vojenské služby silně omezena, protože široká ochranná pásma dopadových ploch byla po většinu roku uzavřena i pro lesní hospodáře a proto nebylo možné systematicky hospodařit jako např. Lesy České republiky v jižní části Brd, mimo území VVP.

Ostatně, lesy plnily primárně ochrannou funkci vojenského újezdu, zejména dopadových ploch (lesy zvláštního určení) a hospodaření ve vojenském újezdu bylo pochopitelně, vzhledem k výše uvedenému, v Brdech až druhotnou záležitostí.

V roce 2008 byly ve vojenském újezdu vyhlášeny první evropsky významné lokality, kdy na základě smlouvy mezi Újezdním úřadem vojenského újezdu Brdy a vlastníky pozemků (VLS Hořovice, VUSS Plzeň) začaly být managementovány lokality, které s výrazným omezením výcviku ve vojenském újezdu začaly masivně zarůstat (dřeviny, třtina křovištní) na úkor řady botanických druhů.
Kosením, výřezy a později pastvou byl nastartován pozitivní proces obrody pro řadu botanických druhů, především na bez lesních lokalitách.

Obrázek: denivka žlutá, poblíž mendrů Klabavy, nepůvodní druh.

Na druhé straně je potřeba konstatovat, že z ochrany přírody se stal především byznys jako každý jiný. Např. pastva skotu, koz a ovcí v oblasti bývalé obce Padrť a Záběhlá nebo na Vystrkově poblíž Jinec sice vzbudila nadšení veřejnosti, nicméně AOPK ČR musela za 12 měsíců pastvy na těchto lokalitách zaplatit cirka 1,5 mio Kč a to ještě předtím musela lokalitu připravit mechanickými zásahy (výřezy) v částce řádu statisíců korun.


Je tedy otázkou, jak dlouho bude Česká republika ochotna financovat tyto projekty, které když se nebudou pravidelně opakovat, tak vynaložené finanční prostředky přijdou vniveč.
Je tedy na místě si postesknout, že naše legislativa neumožňuje tzv. řízené vypalování ve vhodném období, které by přišlo výrazně levněji a účinněji.

 

Obrázek: kosatec sibiřský

 

Na co se tedy můžeme v Brdech těšit?

Brzo se již objeví dřípatka horská, v úpatí vrchu Palcíř nebo při cestě mezi zámečkem Tři trubky a vojenským zařízením Amerika. Kdo je zvyklý na přepálené fotografie ze sociálních sítí bude zklamán a pravděpodobně tuto poměrně „nenápadnou kytičku“ v reálu mine bez povšimnutí.

V druhé půli května se objeví první kosatce sibiřské, které zhruba před 10 lety díky pravidelným managementovým opatřením významně expandovaly, především na Hrachovišti nebo v oblasti Padrtě a Záběhlé. Najdeme je i na méně známých místech, jako je pobřeží Lázského nebo Pilského rybníka.

Vedle brdské klasiky, jako je např. rosnatka okrouhlolistá, suchopýr pochvatý,  porosty brusinek a borůvek, nebo vřes obecný, můžeme narazit i na méně známé druhy. Na Octárně, na jediném místě v ČR, se vyskytuje vzácný orobinec stříbrošedý. Na Hrachovišti se vyskytuje velmi vzácný hořec hořepník, v údolí Podlužského potoka můžeme narazit na zvonečník hlavatý nebo prstnatec májový nebo ohrožený kozlík dvoudomý. Na svazích Koníčku nás může ohromit lilie zlatohlavá, na Toku můžeme objevit klikvu bahenní.

Obrázek: Geobotanická mapa Brd (M 1:100 000)

 

To je jenom velmi malý výčet botanických druhů, které se v Brdech vyskytují.
Brdy jsou z hlediska botanického, i v proměnách času, který si v Brdech vybral svoji daň, stále atraktivní a mají návštěvníkům co nabídnout. Ale nezapomeňme na to, že tyto krásky můžeme pouze obdivovat a ponechat je svému osudu.


Autor: Karel Urban, bývalý pracovník Správy CHKO Brdy a před tím vedoucí Stavebního úřadu ve Vojenském újezdu Brdy

(Kau)

Diskuze

Průměrné hodnocení: 100%

Muži: 100% | Ženy: 0% | Rodiče: 0% | Chodec: 100% | Běžec: 0% | Cyklista: 0% | In-linista: 0% | Lezec: 0% | Běžkař: 0%

Líbil se Vám tento článek? Rádi byste něco doplnili?

pavel | | Muž | Chodec

Díky za hezký článek a velmi zajímavou mapu (na tuhle jsem ještě nenarazil). Dovolím si však dvě poznámky: 1) Je určitě obrovská chyba, že stále nebyla přijata vhodná legislativní úprava, jež by umožňovala žárový management (uplatnil by se nejen v Brdech). Na druhou stranu je asi diskutabilní, zda by přicházel v úvahu na těch bezlesích, kde je dnes prováděna pastva (Padrť, např.). Ale uvolnění režimu v tomto směru (při jeho jinak nutné regulaci) by bylo obrovským a pozitivním krokem vpřed. (Když už jsme tam uměle ta bezlesí v minulosti vytvořili a ony se nakonec staly jedněmi z nejvýznamnějších lokalit výskytu cenných druhů a celých pozoruhodných biotopů). 2) Třeba se situace zase nějak změnila, ale pokud mám informace, pak lokalita výskytu orobince stříbrošedého na Octárně není jedinou v Brdech, další je (byla?) také právě na už zmíněné Padrti. Tato "kytka" je však svým způsobem sporná, resp. její výskyt v Brdech. Někteří odborníci se domnívají, že se tu nejedná o její původní a přirozené stanoviště (a tedy vzácně zachovaný relikt), ale spíš, že se sem dostala ze zahrádek v blízkém i vzdálenějším okolí, neboť patří k druhům, často pěstovaným zahrádkáři. Ostatně lokalit s výskytem tohoto druhu v celé ČR stále přibývá. A nakonec nezbývá než konstatovat, že bohužel je dnes už celá řada druhů, které se dříve v Brdech vyskytovaly (některé i běžně), ale dnes už je tu nenajdeme, třeba orchidej korálice trojklanná, ale i spousta dalších. Něco má nepochybně na svědomí neustále se měnící klima (nejen v poslední době), ale také samotný vliv člověka, kdy lesy a krajina stále citelněji ztrácejí retenční schopnost (přirozenou cestou-nikoli umělými nádržemi) a druhy, vázané právě na vyšší vlhkost prostředí, z postupně vysušovaných území nenávratně mizí.

Karel Urban | | Muž

Nazdar Pavle, otázce původní nepůvodní druhy jsem se záměrně vyhnul velkým obloukem, i z toho důvodu, že článek jsem pojmul jako popularizační informaci pro návštěvníky Brd, tedy ne moc komplikovanou a čitelnou. Jinak by to bylo opravdu obšírné téma i z toho důvodu, že ochranáři s touto problematikou manipulují podle svých potřeb, jak se jim to zrovna hodí a dokáží si vše zdůvodnit k obrazu svému a jak říkám já, vidí si pouze na špičku svého zeleného nosu. Třeba experti v NP Šumava si piplali kůrovce tak dlouho, až zásadně, spolu s klimatickými změnami, ovlivnili jeho přemnožení v celé ČR a tedy i v Brdech, kde ta situace dneska není vůbec dobrá a jestli padnou i smrkové porosty na velkých plochách, tak to zásadně omezí druhovou změnu porostů. No, trošku jsem odbočil. Těch původních echt druhů je v Brdech jako šafránu a co si budeme povídat, kosatce sibiřské, ani vřesy v tomto rozsahu Brdy před zřízením dělostřelecké střelnice neznaly, to samé listonoha letního. Když to řeknu na tvrdo, Brdy se postupně od roku 1926 až po současnost změnily více, než jsme ochotni si to připustit. Nicméně jsem pořád názoru, že přítomnost armády zabránila jejich podstatně větší devastaci.

Vyhledávač tras
Počasí v brdech
Nejnovější hodnocení
Nejnovější hodnocení
TRASA L1: Z Lázu až k Lázské nádrži (hráz) - 53%

14|10|2024 Jan: Po nalezení této trasy vhodné pro kočárky jsme se s rodinou a malým miminkem nadšeně vydali po lesní..

přečíst >>

Informační centrum Příbram - 60%

14|10|2024 Havlíček: Absolutní nedostatek laviček!

přečíst >>

V Brdech naplno začíná houbařská sezóna, pozor na pokuty za nelegální vjezd! - 100%

14|10|2024 Karel Urban: Dopravu v Brdech lze rozdělit na období, kdy rostou houby a kdy nerostou houby. První případ pohoda,..

přečíst >>