8|1|2024 - Redakce ObjevBrdy.cz
* Vodní dílo Struhy, které přivádělo brdskou vodu z Pilské a Lázské nádrže na Březové Hory, k důlním šachtám, ztvárnil ve své grafice březohorský rodák Karel Hojden. * Pan Petr Vitásek v FB skupině Březové Hory publikoval tuto krásnou grafiku tehdejších Březových Hor. * Nádherné, děkujeme!
Klikatící se Struhy před Březovými Horami. FB skupina Březové Hory, publikováno p. Petrem Vitáskem.
Nedatováno.
Karel Hojden (11. října 1893, Březové Hory – 5. května 1975, Příbram) byl český grafik, malíř, ilustrátor, pedagog.
Narodil se jako páté dítě manželů Františka Hojdena (1848 Kašperské Hory – 1916 Březové Hory) a jeho ženy Marie, rozené Pilousové (1855 Nová Hospoda u Příbrami – 1933 Příbram).
Obecnou školu začal studovat v roce 1900. V Příbrami vystudoval měšťankou školu. V roce 1908 odejel do Prahy, kde navštěvoval soukromou školu malířství ve Vinohradech, žák Jana Minaříka.
V letech 1909–1912 studoval na Umělecké-průmyslové škole v Praze.
Na studiích jej podporovaly jeho sestry. V letech 1913–1921 studoval na Akademii výtvarných umění u Maxe Švabinského (1873–1962). Studium bylo přerušeno první světovou válkou. V roce 1915 byl odveden. S Rakousko-uherskou armádou byl v Dalmácii, později převezen do lazaretu v Čechách. Po válce na vlastní žádost prodloužil studium u Maxe Švabinského a studium ukončil v roce 1921. V době studia v roce 1919 obdržel povolení Báňského úřadu ke vstupu do dolů horního závodu v Příbrami.
Hlávkovo stipendium, které obdržel v roce 1919, mu umožnilo vydat se na studijní cesty do Paříže a Itálie, v letech 1923–1924 získal druhé stipendium a vydal se opět na cestu do Paříže, kde se seznámil s Františkem Kupkou (1871–1957).
Po návratu se vydal na studijní cestu na Slovensko a Podkarpatskou Rus. Po dokončení studií v roce 1921 působil v Praze a v roce 1922 v Dvoře Králové u svého mecenáše Zlatníka. Pak jako pedagog gymnasia v Hlučíně 1923, na měšťanské škole v Třinci a gymnasiu v Českém Těšíně.
V 1929 vrátil do Příbrami a krátce působil jako učitel kreslení na gymnáziu v Městských (Jiráskových) sadech a pak jako samostatný výtvarník. V padesátých letech 20. století jeho grafické listy byly součástí Putovní výstavy české grafiky ve Vídni, Švýcarsku, Švédsku a Finsku.
Soupis jeho díla obsahuje na tisíc kreseb a grafických prací. Věnoval se hornické tematice, portrétování a ilustracím knih (např. sbírka Strž autora Fráni Kučery, román Havíři Františka Zpěváka a kniha textů věnovaných hornickému kraji Po stopách utrpení a slávy hornictva na Příbramsku Karla Valty).
Ilustroval časopis Svatá Hora. Zpracovával i témata biblická, která byla veřejnosti představena až v roce 1990.
* grafický cyklus Havířské písně 1930–1966 cyklus vznikal 35 let
* 6 litografických listů havířů v kroji 1930–1933
* grafický cyklus Hornické písně 1938–1954
* portréty v rodině továrníka Zlatníka ve Dvoře Králové
* výzdoba kostela sv. Prokopa na Březových Horách
* knižní ilustrace (7)
* lepty (119, z toho 35 s hornickými motivy)
* suchá jehla (77, z toho 14 s hornickými náměty)
* akvatinta (15, 3 z toho s hornickými motivy)
* mezzotinta (12, z toho 1 s hornickým námětem)
* litografie (74, z toho 17 s hornickými náměty)
* kresby (381, z toho 80 s hornickými náměty)
* plakáty (13,z toho 5 s hornickými náměty)
* ex libris (111/116, z toho 11 s hornickými náměty).
Zdroj: Wikipedie
Muži: 100% | Ženy: 0% | Rodiče: 0% | Chodec: 100% | Běžec: 0% | Cyklista: 0% | In-linista: 0% | Lezec: 0% | Běžkař: 0%
Jedná se o plakát, technika kamenokresba (litografie), tisk Jan Lánský, Březové Hory, výjev z místa, kde je dnes zahrádkářská kolonie Baník, horní část, zhruba pod benzínovou pumpou (původně Benzina). Mistr si pochopitelně Březové Hory trochu "rozbalil". Vpravo jsou ještě zaznamenány 2 komíny strojovny dolu Prokop, což byla březohorská rarita. Hojdenova grafika se sociálními tématy není stále dostatečně oceněna, především v Příbrami, kde se mu nedostalo do dnešního dne stálé expozice, což považuji za ostudu. Jinak výjevy z březohorských dolů zachytil na svých fotografiích také světoznámý fotograf a později malíř František Drtikol, mimochodem jeho stálá expozice bude také postupně v příbramské galerii upozaděna ...... Inu, Příbram zaujímá na scéně kulturního kanibalismu přední pozice a její úroveň v oblasti kultury již dávno nepřipomíná kdysi známé podbrdské Athény.
1|11|2024 Jan: Po nalezení této trasy vhodné pro kočárky jsme se s rodinou a malým miminkem nadšeně vydali po lesní..
1|11|2024 Radomil Šukač: Nejhoršī
1|11|2024 Karel Urban: Dopravu v Brdech lze rozdělit na období, kdy rostou houby a kdy nerostou houby. První případ pohoda,..