Meteoradar v CHKO Brdy: dominantu vrcholu Praha představuje Bc. Josef Cink.

13|1|2024 - Hynek Harvánek

Pro své působivé výhledy do krajiny je jedním z nejkrásnějších míst CHKO BRDY bezesporu vrchol Praha (862 m.n.m). Nedaleká vyhlídka Vás pohledem na Rožmitálsko a Šumavu z výšky 850 m.n.m doslova přiková k zemi. Těžko se z tohoto místa odchází.
Stejný zážitek Vás čeká jen pár metrů od samotného vrcholu. V místě, kde se nacházejí pozůstatky německého radiolokátoru (49.6601642N, 13.8159611E) se Vám jako na dlani rozprostřou okolí Padrťských rybníků a celé Západní Čechy. Dohlédnout lze až na hraniční vrcholy s Německem.

---

---

II. světová válka naznačila, že tento vrchol je výhodným strategickým místem pro radiolokační zařízení. Proto hned několik spojených antén po celém vrcholu tvořilo právě německý radiolokátor. Jednalo se o komplex zaměřovačů FREYA EGON I, určený pro navádění německých nočních stíhačů. Dodnes jsou zde k nalezení železobetonové patky sloupů, jakožto pozůstatky tohoto zařízení.
Traduje se, že z těchto míst byla německá armáda schopna zachytit i startující letouny z Velké Británie. Avšak díky zakulacení Země a dalším fyzikálním zákonům docházelo spíše k pozorování letounů až vysoko nad zemským povrchem, tedy nejspíše nad kanálem La Manche.

I když se nyní píše rok 2017, svou strategickou polohu vrchol Praha opět potvrzuje.
Proč tomu tak je nám objasnil Bc. Josef Cink z Regionálního předpovědního pracoviště P-Plzeň. Mimo jiné pan Josef Cink je rodákem ze Spáleného Poříčí a Brdy, které navštěvuje pravidelně již více jak 15 let  jsou jeho velkým koníčkem.

Boom radiolokátorů, jak to již v technice bývá přinesla zmíněná II. světová válka.
Po jejím skončení byly vojenské technologie a to nejen radiokomunikační a radarové uvolněny a začaly se prosazovat v civilní oblasti. Rozvoj v ČR nastal především v 60-70 letech minulého století. Vše vyvrcholilo v roce 1969, kdy byla započata stavba meteorologické observatoře a prvního meteorologického radaru  s již legendárním názvem Praha-Libuš. Použité technologie nelze srovnávat se současnými. Ale přinášely nový pohled na předpověď počasí a průlom v předpovědi počasí u nás.

 

Foto: Bc. Josef Cink

 

Redakce ObjevBrdy.cz: A jak Brdy přišly k současnému radaru?

Bohužel zásadní změny mnohdy přicházejí za nepříjemných situací.
Tou byla v roce 1997 katastrofální povodeň, kterou si mnozí velmi dobře pamatujeme. Původní radar na Libuši díky své poloze perfektně obsáhl celou českou kotlinu. Avšak z 300 m nadmořské výšky nedokázal dohlédnout za vrcholky našich hranic. V onen osudný rok především přes Šumavu. Naším očím tak zůstala skryta pohroma, která k nám nemilosrdně přicházela z Rakouska a Německa.

Tyto události stojí za výběrem nového bodu pro meteoradar. Brdy a vrchol Praha byl historicky prověřen. Hrála zde roli nadmořská výška, umístěním přibližné ve středu Čech a v neposlední řadě stavbu podpořily armádní zájmy. Stavba provedená společnosti Teplotechna Ostrava zahájila v listopadu 1999 testovací provoz. V roce 2000 radar plně doplnil obdobné zařízení na Moravě ve Skalkách u Protivanova.

 

Redakce ObjevBrdy.cz: Uvádíte armádu. Ta data z radaru také využívá?

Ano i armádní meteorologové využívají data z tohoto zařízení pro zajištění např. vojenského letového provozu. Pro lokaci letadel a dalších pohyblivých cílů jsou určeny zařízení jiných parametrů. Samotná věž je však vlastnictví AČR, ale zároveň je využita i k dalšm komerčním účelům. Pohledem na věž nepřehlédnete převaděče, mikrovlnné trasy, rádiová spojení, ale i civilní DVB-T vysílač.

 

Foto: Hynek Harvánek

 

Redakce ObjevBrdy.cz: Vraťme se k radaru jako takovému. Asi není důležité detailně popisovat, jak taková technologie funguje. Ale co nám, laikům, takové zařízení přináší za informace?

Sám o sobě je jen částí z nástrojové mozaiky sloužící pro tvorbu předpovědi počasí.
Jeho role je detekovat druhy srážek, místo výskytu, jejich pohyb a intenzitu. Spolu s družicovými snímky slouží systému dálkové detekce pro „nowcating“, tedy pro velice krátkodobou předpověď počasí na několik málo hodin dopředu.

Další nepostradatelná data pro tvorbu předpovědi počasí pochází z přízemního pozorování v síti profesionálních a automatických stanic, dále pak aerologické sondáže z meteorologických balónů, které jsou vypouštěny každých 6 hodin. Další data získáváme například z dopravních letounů, které nesou obdobná zařízení jako balóny, případně z velkých trans-oceánských lodí pro dokrytí dat na moři.

Tato veškerá data z jednotlivých měření se pak sejdou v centrálním počítači a jsou dále využita jako vstupní data do nejrůznějších numerických předpovědních modelů ze kterých pak meteorolog vychází ve střednědobých a dlouhodobých předpovědí a v neposlední řadě tato data slouží i k mezinárodní výměně dat povětrnostním službám členských států WMO (Světové meteorologické organizace), jejímž členem je i Česká republika.

 

Redakce ObjevBrdy.cz: Je pravda, že před výletem do Brd používám radarové snímky z Prahy. A mohu říci, že mně mnohdy zachránily před pěknou průtrží. Naopak někdy zobrazují déšť v místě, kde je sucho? Čím to?

Zde si dovolím na úvod přeci jen pár technických údajů. Radar zaznamená srážky až do vzdálenosti 150 km (při význačnějších bouřkách to může být až na vzdálenost 250 km). Nepřetržitě se otáčí kolem své osy. Po každé otočce přichází náklon o pár stupňů vzhůru. Zaznamená tak během 5 min srážky až od výšky cca 13 km. Díky zakřivení Země „vidí“ srážky ve vzdálenosti 225 km, ale až od výšky 3 km. Data jsou vždy kompletní právě po 5 min, pro veřejnost jsou publikována v 10-minutových intervalech.

 

Foto: Bc. Josef Cink

 

Hlavním faktorem je nový typ radaru z Finska, který vystřídal zařízení z USA. Ten nový pracuje v pásmu kratších vlnových délek než ten minulý a je proto citlivější a dokáže zachytit i menší částice vlhkosti či  ledových krystalků, ale třeba i rozkmit stromů na vyvýšených místech za silnějšího větru (to jsou stacionární falešné odrazy).
Za význačnějších bouřkových situací se může jednat i o falešné odrazivosti „echa“, které laik bez výraznějších teoretických znalostí bohužel těžko rozpozná. Případně srážky z některých druhů oblačnosti nemusí vůbec dopadávat na zem. Na své cestě směrem k zemskému povrchu se totiž stačí opět odpařit. I s tím je nutné počítat a umět se orientovat v jednotlivých povětrnostních situacích.

 

Dalším problémem a znehodnocením dat jsou načerno provozované a neodstíněné datové RLAN (WiFi) sítě. Ty na záznamu znáte hlavně z dřívějška jako dlouhý trychtýř třeba přes celou ČR. Tento nový typ radaru je sice vůči RLAN (WiFi) sítím  vzhledem k jinému kmitočtovému spektru o něco imunní, ale i nadále se s podobnými problémy do jisté míry potýkáme. Protože však taková jednání s povozovateli bezdrátových sítí, kteří nemají v těchto kmitočtových pásmech co dělat (většinou neschválená zařízení) nadále přetrvávají a příjem meteorologického radaru ruší, s přesnou lokalizací je předáváme na ČTÚ. K nápravě však vede bohužel vždy dlouhá cesta, navíc měření je možné provádět pouze při odstávce radaru.

 

Redakce ObjevBrdy.cz: Ještě jedné zvláštnosti jsem si všiml. Někdy lze na snímcích z radaru vidět jakési kruhy. Jako když hodíte kámen do vody. 

Je to tak, ale nejedná se o chybu či zvláštní meteorologický úkaz. Toto se stává, je-li v místě radaru silná srážková činnost, kdy je na laminátové kopuli zachycen vodní film a stékající voda, která působí značný útlum a radarový paprsek se ve velké míře od tohoto vodního filmu odráží zpět. To pak tvoří pomyslné kruhy na záznamu.

 

Foto: Hynek Harvánek

 

Redakce ObjevBrdy.cz: Mnohé jistě napadne otázka a co Alpy? Zahlédl jste je?

Jistě! A to hned několikrát. Vzhledem k datům právě z aerologických měření (meto-balóny) apod. se dá velmi přesně určit, zda taková situace nastala. Je to především při přízemních inverzních situacích velkoprostorového charakteru s minimální vlhkostí vzduchu v určité výšce ve směru k a před Alpami. Troufám si říci, že úspěšnost mám tak 7 z 10. A těch pár metrů věže navíc nad terénem umožní pohled dokonce až do vnitra Alp.

 

Redakce ObjevBrdy.cz: Tak to Vám nesobecky závidím. Poslední dotaz k tomuto tématu mě napadá právě k Vašemu zaměstnání. Aplikací a dat s předpovědí počasí je mnoho. Co doporučujete používat?

Nyní se nejedná o propagaci mého zaměstnavatele a mé práce, ale poměrně přesné předpovědi nabízí právě ČHMÚ. Oproti soukromým subjektům, které nabízejí své předpovědi zejména v komerčních mediích, nedisponují tyto společnosti žádnou ze sítí zajišťující kontinuitu měření, nevlastní, neprovozují a ba se ani finančně nepodílejí na provozu meteorologických radarů, sítě indikace blesků atp... Jistě asi tak každý pochopí, že tyto společnosti slušně řečeno pouze komerčně parazitují na datech, které Český hydrometeorologický ústav coby navíc jako pouze příspěvková organizace zajišťuje a zpřístupňuje veřejnosti.

S našimi předpověďmi se rozhodně setkáte ve veřejnoprávních rozhlasech a televizích a třeba zde na internetu, kde naleznete velmi detailní textové regionální a další specializované předpovědi a to nejen meteorologické, ale třeba i hydrologické, klimatologické a další informace a zajímavosti, které vycházejí z dat, o kterých jsme hovořili. 

Data pravidelně poskytujeme celé řadě institucí. V první řadě je využíváme hlavně sami a to pro předpovědní povodňovou a povětrnostní službu, pro účely vydávání výstrah (které může na poli povětrnostní služby) zajišťovat pouze ČHMÚ, krizového řízení a dále data předáváme integrovanému záchrannému systému, ministerstvům, institucím zajišťující civilní i vojenský letecký provoz, silničářům, stavebním firmám, zemědělcům, Armádě ČR + NATO a v neposlední řadě pojišťovnám. Těm však zpětně. Lidských činností (a tedy i odběratelů informací), které se dnes už bez co možná nejpřesnější předpovědi počasí neobejdou je celá řada.

Velmi Vám děkuji za zajímavé informace, které úspěšně navazují na předešlé téma o „sněhovém polštáři".

(hyh)