Je tu Štědrý den. Pro děti nejdůležitější svátek v roce..

24|12|2021 - Redakce ObjevBrdy.cz

Vánoční svátky (Štědrý den, Boží hod vánoční a svátek Svatého Štěpána) spolu s Velikonocemi jsou v českých zemích nejdůležitějšími svátky v roce.

---

Zatímco Velikonoce jsou svátkem jara, vánoční svátky byly oslavou přicházejícího nového roku.

A také oslavou právě končícího roku, umocněného tradiční, náročnou a vyčerpávající zemědělskou prací. První zmínky o oslavách vánoc se datují již od r. 336, v českých zemích pak zejména až od 17. století, kdy zůstaly písemně i slovem zaznamenány také tradice, zvyky a obyčeje.

Právě na Vánoce, když půda odpočívala pod nánosy sněhu a ledu, přicházely po dlouhých zimních nocích na řadu doplňující (zejména rukodělné) práce: práce v lese, pletení košíků, tkaní plátna, práce s keramikou a sklem. Tedy práce, na něž povětšinou nebyl v průběhu roku čas. Veškerý pracovní čas totiž probíhal v drtivé části země téměř výhradně stále na poli, při zemědělské činnosti.

Míra oslav adventu a Vánoc byla dána hlavně tím, jak rodina byla bohatá. Čím se začínalo?
Jen pár dní před Štědrým dnem se v chudších staveních pekl čerstvý chléb. V bohatších gruntech navíc vánočka s rozinkami a oříšky.

Při Štědrém dnu se již od brzkého rána připravovala Štědrovečerní večeře.
Na stole se mělo objevit vše, co se v roce urodilo a sklidilo. Vesnický grunt měl většinou několik stavení: obytné místnosti, vejminek a samozřejmě také chlévy pro hospodářská zvířata.

Jako ve vánoční pohádce.. Foto: Zuzana Hronová, Aktuálně.cz

 

 

V té době nebyly tradiční obchody, proto každý grunt žil z toho, co si sám vypěstoval a ve chlévech porazil, případně na trzích či mezi sebou vyměnil. Hospodářská zvířata a produkty z nich (například mléko, máslo, smetana, maso, vajíčka) byla vysoce ceněna, skoro jako lidé. Mít hospodářství znamenalo zejména přežít, nebylo lehké vydělat jakékoliv peníze.

Proto hospodyně ze všeho nejdříve odebrala z mísy po lžíci pro každé z domácích zvířat.
Dalším chodem následovala polévka pro sílu (nejčastěji čočková, hrachová), poté houbový kuba, masitý pokrm (sváteční pečeně) nebo ryba se šupinami pro štěstí (ta se objevuje až od 19. století).

Zelí mělo sloužit na ochranu před zimnicí. Knedlík, aby rodina byla stále syta, a trochu "muziky" (nejčastěji ovocná omáčka z lesních plodů). Vánočka a cukroví (u těch bohatších) se servírovala jako sladká tečka nakonec. K pití byl na stole čaj, bílá káva, víno, pivo či vzácná pálenka.

---

Po Štědrovečerní večeři zazvonil zvoneček a do světnice hospodář přinesl vánoční strom, ozdobený cukrovím, oříšky, sušeným ovocem, papírovými řetězy. Na závěr se přidávaly svíčky, jež všichni společně zapálili. Zpívaly se koledy, tak se dělo každý den, dokud stromeček nebyl po novém roce odstrojen. Protože se Štědrému dnu přisuzovala magická moc, držela se spousta zvyků.
Jen namátkou:

 

 Krájení jablka

po štědrovečerní večeři se jablko nožem rozkrojilo napříč a podle tvaru jádřince se hádalo, zda budou dotyční zdraví, nebo je stihnou nemoci. Pokud se objevila hvězda, sešli se za rok všichni ve zdraví, pokud se objevil kříž, někdo z přítomných měl onemocnět.

 

 Házení střevícem

Svobodné dívky jej házely přes rameno ke dveřím. Pokud špička ukazovala ke dveřím, dívka se v daný rok měla vdát.

 

 Lití olova

Nad plamenem se v kovové lopatce roztavil kousek olova, který se následně vlil do lavoru se studenou vodou. Podle výsledného tvaru se odhadovala podoba či povolání budoucího partnera, případně budoucnost dotyčného.

A samozřejmě další a další zvyky, odvislé od konkrétní lokality. V Brdech navíc ve chvílích vánočního volna vytvářeli lidé tradičního šiškového Fabiána z mechu a šišek, nápadně připomínajícího Krakonoše z našich nejvyšších hor.

---

Vrcholem svátečního Štědrého dne byla určitě tradiční půlnoční mše.
Lidé, v té době ve většině silně věřící se scházeli v kostele, kde byly vedle oltáře postaveny povětšinou slámové jesličky.
Venku byla tma, sníh a zima. Uvnitř kostela, ohřátého jen dechem věřících, zářily svíce a varhany doprovázely zpěv koled. Lidé věřili, že o půlnoci se v jejich srdcích narodil Kristus Pán, cítili přítomnost lásky malého dítěte a s nadějí hleděli do Nového roku..

Tradiční Půlnoční mše.

 

Dnes jsou Vánoce především rodinným svátkem, s cílem sejít se společně u svátečního stolu zejména pro ty, kteří daleko pracují nebo studují, dlouhodobě odloučeni od své rodiny či blízkých.
A také hlavně svátkem dětí, kterým Ježíšek naděluje dárky podle toho, jak byly po celý rok hodné a pracovité..

Pokud byly, bývaly to dříve povětšinou ryze dřevěné hračky, pro bohatší děti navíc malované a zdobené. Dnes je to však nejčastěji moderní elektronika (díky pokroku a všeobecnému bohatnutí).

---

Když už jsme u té elektroniky, neměli bychom zapomenout na TV a tradiční vánoční pořady.
U těch dominuje příbramský rodák Jan Drda (* 4.4.1915), novinář, politik, spisovatel-prozaik a dramatik. Laureát Státní ceny a zasloužilý umělec.
Není Štědrý den, abychom neviděli jeho Hrátky s Čertem (1956, v hl. roli Josef Bek) a samozřejmě Dařbuján a Pandrhola (1959, v hl. roli Jiří Sovák a Rudolf Hrušínský).

Příbramský rodák Jan Drda na reliéfu pamětní desky na Jiráskově nám. v Praze, kde žil a tvořil. Foto: Wikipedia

 

A téma? Nejvděčnější: hornictví a s ní související chudoba, a také spravedlnost..
Že jsou jen tyto dvě zmíněné pohádky/komedie nesmírně populární a cenné, naznačuje hodnocení ČSFD: Hrátky s Čertem (78%) a Dařbuján a Pandrhola (82%). A to není málo, filmová a divácká kritika nikoho nešetří. Tak na ně nezapomeňte ani dnes.

Pokrok se však nedá zastavit, je to jen další logický vývoj. Navíc, víte, že podle posledního průzkumu se naše země i zde "rozdělila" ve dví? Začíná pomalu, ale jistě převažovat Kuřecí řízek nad tradičním kaprem. A jak jste na tom vy?

Přejeme vám všem krásný, pohádkový, Štědrý den..

 (pep)