Do Brd se na kolech jezdilo či pěšky chodilo potajmu i v době, kdy byly uzavřené a stále ještě zcela vojenské. I já měl to štěstí tehdy vyjet až na Tok díky těm znalým a zkušeným (Láďa Černý a Honza Bačík). Ježděním po vrcholech to však nekončilo, lákaly cílové dopadové plochy, uzavřené závory, v dáli ohlušující střelba..
Dramatické scénáře, kterak se nově otevřené Brdy stanou ihned smetištěm, se naštěstí nenaplnily. Tímto bychom všem návštěvníkům, kteří již do našich Brd zavítali, rádi poděkovali za to, že odpadků a nečistot je minimum.
Vy, kteří přijedete do našich Brd poprvé, bychom vás chtěli velice laskavě požádat: co lze vynést nahoru, lze i snést dolů, proto i zde vám všem předem děkujeme za to, že Brdy zůstanou..
Psát znovu a znovu o Brdech je téměř zbytečné, v knihovnách i na internetu lze najít mnoho a mnoho článků, podrobně popisujících těžký život v Brdech, stejně jako jejich vývoj a pohnutou vojenskou i nevojenskou historii. Bylo by to tedy pouze opisování a to nechceme.
V poslední době nejen Brdy ovládá silný vítr. Co vy? Vadí vám? Ano, vadí. Raději sedím doma za pecí.
52%
Tak uprostřed. Někdy vadí, někdy nevadí, podle nálady.
18%
Vítr mi nevadí, chodím do přírody pořád..
30%
V této ankětě jste již hlasoval(a), děkujeme