Inzerce

RNDr. Rudolf Hlaváček, brdský botanik, vám představuje nejrozšířenější brdskou květenu: vřes obecný

20|5|2020 - RNDr. Rudolf Hlaváček

* RNDr. Rudolf Hlaváček, botanik Hornického muzea Příbram, vám nyní rád přiblíží nejrozšířenější vřes obecný. Je neodmyslitelnou součástí brdské květeny.


RNDr. Rudolf Hlaváček, brdský botanik, vám představuje nejrozšířenější brdskou květenu: vřes obecný

Každý ho již v Brdech viděl.
A kdo ještě v CHKO Brdy nebyl, a teprve přijede, uvidí jej: nejrozšířenější vřes obecný.

 

Nízký, stále zelený keřík vřes obecný je neodmyslitelnou součástí brdské květeny.
Jako běžný druh zdejších lesů a rašelinišť jej uváděl již na počátku 20. století jeden z nejvýznamnějších českých botaniků, absolvent příbramského gymnázia a brdský patriot prof. Karel Domin.
Ke vzniku rozsáhlých vřesovišť došlo ovšem až později, a to na přelomu 20. a 30. let minulého století, kdy byla v Brdech zřízena dělostřelecká střelnice. Expanzi vřesu na odlesněných vojenských plochách umožnily jeho biologické vlastnosti – je to světlomilný druh, který dobře snáší neplodná stanoviště na živinami chudých mělkých a kyselých půdách, dokonce dokáže růst i na tak extrémních stanovištích, jako jsou skalní štěrbiny.

Úzké jehlicovité listy účinně snižují výpar vody, což vřesu umožňuje úspěšně překonávat suchá období s nedostatkem vody v půdě. Avšak současně je schopen osidlovat i trvaleji zamokřená stanoviště s rašeliníky. Tyto vlastnosti dokonale odpovídají nabídce stanovišť na dobře osluněných cílových (dopadových) plochách (Tok, Jordán, Brda), kde v kyselými horninami budovaných vyvýšených hřebenových partiích převládají živinami slabě zásobené, v důsledku odlesnění silně degradované mělké kamenité půdy, u nichž v parných létech dochází i k relativnímu vláhovému deficitu, zatímco na plošinách a mírných svazích jsou půdy náchylné k zamokření a zrašelinění.

Foto: RNDr. Rudolf Hlaváček, Hornické muzeum Příbram

 

Kdyby vřes mohl mluvit, řekl by: nebojím se požárů!

 

Nejpůsobivější pohled nabízejí vřesoviště v druhé polovině léta a na začátku podzimu.
V tomto období jsou svahy cílových ploch pokryty kobercem kvetoucích keříků vřesu obalených myriádami drobných fialově růžových květů. Existence vřesovišť je ale podmíněna zachováním trvalého bezlesí. V minulosti byly náletové dřeviny na cílových plochách eliminovány především působením občasných požárů, které vznikaly většinou při výbuchu dopadajících dělostřeleckých granátů.
Tento „požárový management“ podmiňoval cyklické střídání vegetace – na vypálených vřesovištích vznikaly nejprve řídké trávníky s převahou třtiny chloupkaté a vegetativně zmlazujícími brusnicemi brusinkou a borůvkou, na extrémně neúživných půdách pak rovnou porosty brusnic.

Vřes, který není schopen vegetativního šíření a své porosty musí proto obnovovat ze semen, se začal prosazovat až později. K výraznějšímu zvýšení jeho pokryvnosti a k obnově vřesovišť docházelo nejdříve ve třetím roce po vypuknutí požáru. V méně exponovaných částech výcvikového území byly nálety dřevin uměle vyřezávány.

Po odchodu armády však nyní hrozí, že cílové plochy zarostou lesem a vřesoviště zaniknou.
K tomuto procesu docházelo v okrajových partiích ploch už v minulosti. Světlomilný vřes v porostech náletových dřevin, březinách a smrčinách, pomalu mizí a je nahrazen jinými druhy, především pak zastínění lépe snášející trávou metličkou křivolakou a brusnicí borůvkou.

Foto: Redakce ObjevBrdy.cz

 

Nerozměrné porosty vřesu se vyskytují i v okolí Brd.
V současnosti se s nimi nejčastěji můžeme setkat v údolí Vltavy, kde mnohdy osidlují i primární, činností člověka nepodmíněná a téměř neovlivněná stanoviště (hrany skal, skalních ostrožny, skalní terásky, strmé erodované údolní svahy).

Na rozdíl od druhově chudých brdských vřesovišť se v nich objevuje více druhů, z nichž některé, např. česnek šerý horský nebo bělozářka větevnatá, již patří mezi druhy rozšířené u nás především v teplejších nížinách a pahorkatinách. Teplomilněji laděná vřesoviště můžeme spatřit i na okraji Brd. Patrně nejlépe vyvinuto je zde na Jinecku při obci Křešín, a to v přírodní památce Na horách.


Rádi vám představujeme: RNDr. Rudolf Hlaváček, botanik

Po absolvování přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, obor ochrana životního prostředí, nastoupil r. 1983 jako botanik do Okresního muzea Příbram.
Právě toto Okresní muzeum se později (r. 2003) přejmenovalo na stávající Hornické muzeum Příbram.

Zabývá se především studiem a dokumentací rozšíření cévnatých rostlin na území bývalého okresu, přičemž hlavní oblastí, jíž se systematicky dlouhodobě věnoval a věnuje, jsou právě Brdy.
K jeho aktivitám patřilo též pole ochrany přírody. Kromě odborného servisu zajišťuje management některých ochranářsky významných lučních porostů nacházejících se také mimo chráněná území bývalého okresu Příbram.


(ruh)

Diskuze

Průměrné hodnocení: 100%

Muži: 100% | Ženy: 100% | Rodiče: 0% | Chodec: 100% | Běžec: 0% | Cyklista: 100% | In-linista: 0% | Lezec: 0% | Běžkař: 100%

Líbil se Vám tento článek? Rádi byste něco doplnili?

Martina | | Muž | Chodec

Ranní pohlazení po duši, pane Hlaváčku!

franta | | Muž | Běžkař

Super článek *****

Radka | | Žena | Chodec

Dlouho jsem chtěla prohledat internet právě o vřesu. Jste mě předeběhli :) Loni Brdy opravdu kvetly, vřes byl nádherný!

Jana Marečková | | Žena | Cyklista

Prosím, více takových detailních článků o brdské přírodě. Budou? Děkuji za odpověď Jana Marečková

radeck | | Muž | Chodec

Take prosim dalsi dil (: paradni (:

pavel | | Muž | Chodec

Karel Urban | | Muž

Opětovné zalesnění Toku a Jordánu by nebylo ničím jiným než obnovou původního stavu před rokem 1930. Jenže to je zapeklitý problém, na druhotných, zdevastovaných a nepůvodních bezlesí je založena existence CHKO. Ale zdá se, že i tento stav, při správné rétorice, se může ochranářům hodit.

Vyhledávač tras
Počasí v brdech
4.6
Předpověď počasí - ikonka
Čtvrtek
17°
5.6
Předpověď počasí - ikonka
Pátek
15°
6.6
Předpověď počasí - ikonka
Sobota
12°
7.6
Předpověď počasí - ikonka
Neděle
15°
Nejnovější hodnocení
Nejnovější hodnocení
A teď už ty houby opravdu pojedou.. Konečně! - 100%

4|6|2020 Karel Urban: Ty "patníčky" s fajslíky lemovaly struhy, báňský vodní kanál, který přiváděl vodu z Pilské a Lázské pro..

přečíst >>

OBRAZEM: nová Třemšínská rozhledna v detailech - parádní! - 80%

4|6|2020 Džony Pětka: Rozhledna vypadá skvěle. Rozhledny v poslední době hromadně používají točitá schodiště. Jednoznačně nejlépe..

přečíst >>

RNDr. Rudolf Hlaváček, brdský botanik, vám představuje nejrozšířenější brdskou květenu: vřes obecný - 100%

4|6|2020 Karel Urban: Opětovné zalesnění Toku a Jordánu by nebylo ničím jiným než obnovou původního stavu před rokem 1930...

přečíst >>

TRASA MI1: Z Míšova k Padrťským rybníkům - 100%

4|6|2020 Karel Urban: Doplnil bych to doporučení pro cyklisty - Hynek pravděpodobně popisuje cestu směrem k Břízkovci (kota..

přečíst >>