18|11|2024 - Redakce ObjevBrdy.cz
* Stejně tak i letos, 18.11. přichází další, velmi smutné brdské výročí. Připomeňme si tragickou událost tří mladých mužů, kteří zahynuli při pádu bojového vrtulníku MI-24V na brdské dopadové ploše Jordán.
V dubnu 1985, vzniká na bývalém škvrňanském letišti v Plzni nová vrtulníková formace.
Je podřízena velitelství tzv. Západního vojenského okruhu, resp. 10. letecké armádě a za úkol má s dvěma typy nejrozšířenějších vrtulníků MI-17 a MI-24 kromě běžné podpory a přepravy pozemního vojska také ostrahu západní hranice.
V r. 1991 se vrtulníkový pluk přesouvá na letiště do Plzně - Líní, odkud později startuje 18.11.1992 i nešťastný vojenský vrtulník MI-24V, s trupovým číslem 0929.
Označení doprodvodného písmene "V" za typem stroje MI-24 je důležité: jedná se o doplněk výzbroje, který se zkoušel i v tehdejším vojenském výcvikovém prostoru v Brdech. Vrtulník nese protitankové řízené střely, zaváděné do výzbroje na přelomu 70 až 80-tých let z tehdejší SSSR.
Osazeny byly vždy 4 kusy raket, díky speciálním adaptérům se jejich počet mohl zvýšit dokonce až na 8 kusů.
Vrtulník MI-24V v akci. Foto: Armáda České republiky
Po vystřelení rakety byla průměrná úspěšnost zásahů až 80 %.
Dostřel se pohyboval v rozmezí od 400 m do 5.000 m. Délka střely činila 1.630 mm, průměr 130 mm a váha 35 kg. Střela po odpálení letěla k cíli nadzvukovou rychlostí.
I toho dne, 18.11.1992, byť počasí nebylo optimální, byly v Brdech rozmístěny terče pro nácvik střelby. Po ránu je nařízen Předletový průzkum počasí, který provedl řídící létání pplk. Čajka. Během svého letu zjistil nevyhovující podmínky v prostoru střelnice (sněhové přeháňky, dohlednost pouze 1,5 - 3 km, vrcholky okolních brdských vrcholů v oblacích).
Velitel pluku (pplk. Jogl) však vzhledem k prognóze zlepšujícího se počasí, se rozhodl o opakovaném letovém průzkumu počasí, který provedl osobně, a následně se rozhodl o zahájení letové akce.
Navzdory tomu, že Letecká povětrnostní služba vydala v 09:20 SEČ výstrahu č. 317 (instabilita atmosféry, proměnlivost chodu nepříznivých povětrnostních jevů).
Vítr jihozápadní, 7-10 m/s, Jince dokonce 15 m/s, námraza, mírná turbulence, sněhové přeháňky, kolísavá dohlednost v rozmezí od 1-3 km (v přeháňkách) do 10 km (bez přeháněk).
Závěr vzhledem k počasí zněl: bez střeleb.
V 11:46 hod. startuje velitel pluku, pplk. Jogl na opakovaný zálet počasí a vysazení řídícího střeleb na střelnici. Řídícímu létání, pplk. Čajkovi oznámil, že může jednotlivé osádky poslat do vrtulníků. Vrcholky brdských hor však byly stále ještě v oblacích.
Běžné, brdské, horské počasí.. Foto: Redakce ObjevBrdy.cz
Ve 12:25 z letiště v Líních startuje i budoucí zřícený stroj, č. 0929.
Na palubě sedí kapitán stroje, kpt. Ing. Eduard Pecha, jeho pilot operátor por. Ing. Vladimír Chmelan a ppor. Zdeněk Pobořil, palubní technik. Jsou již ve vzduchu, když se s nimi spojí velitel pluku, pplk. Jogl a vydává další pokyny:
"V případě, že by tam ještě byly ty kopce v oblacích, tak po vyhodnocení dáš řídícímu a 15 minut byste maximálně vyčkávali ve vyčkávacím, pak by to mělo vyhovovat."
Ve 12:36 jsou před vyčkávacím prostorem (okraj Hrachoviště). Pecha ohlásil spodní základnu po trati 500-600 m a dohlednost 10-15 km.
Přechází na radiový kanál řídícího střelby (TAXATOR), který stojí v pozorovatelně na vrcholu Hejláku (682 m) v Brdech. A dostává pokyny od řídícího střeleb: "pokračujte ke mně, zvýšenou pozornost, tady v prostoru Hejláku vidím, že jsou nízké mraky, prolétněte mi to a pokud by to šlo, půjde další, pokud to nebude vyhovovat, vrátíte se."
Pecha potvrdil a hlásil: "mám Hrachoviště, pokračuji k vám, vlevo ty kopce ("kopci" pravděpodobně myslel Jinecké hřebeny, pozn. red.) pravděpodobně jsou v tom, ty tam seděj. Let na bojovém rychlostí 200-220 km/h, výška 400m QFE letiště Líně"
("QFE " = kalibrace výškoměru letounu oproti startovnímu letišti, pozn. red.)
Ve 12:38 řídící střeleb: "zvýšenou pozornost tady, potom od betonu na cílovou plochu je to v pořádku." ("betonem" pravděpodobně myslí plochu betonového letiště pod Hejlákem, pozn. red.)
Pecha ohlásil, že na výšce 520m QFE letiště Líně to nepůjde: "na 520 Emila to nepůjde - zatím." Řídící střeleb: "je to jasný, povoluji na 30 m nad terénem, zvýšenou pozornost, turbulence a ty nízký mraky."
Pecha ve 12:40 potvrdil a oznámil zteč cvičně.
Řídící střeleb: "správně, cvičně."
Ve 12:40:20 Pecha: "za betonem lze rozeznat ten bunkr, ale chodí sem takový ty nízký straty."
Řídící střeleb: "pokud vám to nevyhovuje, proveďte návrat na základnu." ("bunkrem" pravděpodobně myslel pěchotní srub, tzv. Benešák, pozn. red.)
Pecha: "rozumím, zatím pokračuji."
Řídící střeleb: "správně, já vás vidím."
Ve 12:40:48 Pecha: "Taxatore ale doleva na odval to nepůjde." (Bylo to asi 500 m před terči).
Řídící střeleb: "tak okruhem doprava jděte." (Řídící střeleb neviděl, že by vrtulník začal zatáčet vpravo.)
Ve 12:41:00 Pecha: "jsem v tom, stoupu nahoru a půjdu ARK 0."
Řídící střeleb: "správně, intenzivně stoupejte na 11, potom mi ohlašte."
Pecha: "rozumím a nejde to." (36 sekund bez korespondence).
Ve 12:41:43 Pecha již s výrazně vystupňovaným napětím: "Taxatore jsme v prdeli!"
Řídící střeleb: "jak to?"
Po 6 sekundách Pecha: "nezvyklá poloha"
Řídící střeleb: "to snad ne, tak srovnejte to!"
Po 5 sekundách poslední korespondence Pechy: "jdeme po hlavě dolů!"
Po 45 sec. volá řídící střeleb Pechu, ale ten již bez odezvy.
Kpt.Ing. Eduard Pecha, por.Ing. Vladimír Chmelan a Zdeněk Pobořil. Zdroj: Vrtulník.cz
Čas pádu zaznamenán jako 12:42 hod.
Pád vrulníku Řídící střelby neviděl (a ani nemohl, samotný pád se odehrál za hranou, v dolíku jordánské střelnice).
Příčiny katastrofy:
Bezprostřední: pád do nezvyklé polohy po vlétnutí do oblačnosti.
Hlavní: nezvládnutí pilotáže kapitánem vrtulníku.
Spolupůsobící: nízká rozlétanost kapitána vrtulníku a přecenění schopnosti plnit let v těchto podmínkách. Nedodržení povětrnostních minim velitelem pluku, řídícím létání a řídícím střelby.
Stav na místě, po dopadu vrtulníku: vrtulník ležel na pravém boku bez rotorových listů a zadního nosníku, ocasní vrtulky a hořel. Následkem hoření vybuchovaly náboje. Požár byl hašen požárním vozidlem.
Kapitán vrtulníku seděl v sedačce, ustrojen v padákovém postroji, připoután k sedadlu popruhy, smrtelně zraněn. Pilot operátor seděl v sedačce, ustrojen v padákovém postroji, připoután k sedadlu popruhy, smrtelně zraněn. Palubní technik slisovaný v plechových troskách, identifikované jeho ruce, smrtelně zraněn. Osádka se nepokusila použít záchranné prostředky.
Místo dopadu a pamětní křížek neštěstí v Brdech.. Foto: Redakce ObjevBrdy.cz
Na místě katastrofy vznikl mělký kráter 11 m dlouhý ve směru kurzu 060° a široký 7 m. Maximální hloubka 2 m. Trosky rozhozeny do vzdálenosti 330 m v kurzu 060° před dopadem vrtulníku v šířce pruhu 160 m vlevo a 100 m vpravo od tohoto kurzu.
Expertiza trosek: příčinou poškození ocasního nosníku bylo střetnutí listů nosného rotoru s ocasním nosníkem v průběhu prudkého manévru. K dolomení ocasního nosníku došlo ve fázi letu, kdy končí záznam SARPP.
Zemřeli tři mladí muži, kteří měli celý život před sebou. Až půjdete okolo, vezměte s sebou hřbitovní svíčku a zavzpomínejte..
Poznámka Redakce ObjevBrdy.cz
nikde z dostupných zdrojů není přesně zaznamenána dráha letu. Z nejrůznějších útržků, které se tu a tam objevily, jsme sestavili pravděpodobnou dráhu letu:
Letiště Plzeň-Líně (START) - Šťáhlavy - Mýto (zmínka, osa letu cca 1,5 km na JV od dálnice D5), následně se přiblížili k okraji VVP Brdy ze směru Chaloupky / Malá Víska.
Zde provedli ostrý obrat okolo Hrachoviště ("vyčkávací prostor" - zmínka), stočili se k J až JZ (po levé ruce měli Jinecké hřebeny, "kopce" - zmínka) a přes letiště pod Hejlákem ("beton" - zmínka), pak již mířili přímo rovně k cílové dopadové ploše Jordán (terče, "bunkr" - zmínka).
Po zteči měl následovat odval nejdříve vlevo (pro opakování), ale viditelnost byla špatná, nakonec pravděpodobně provedli pokus o odval vpravo. Ten už asi nestihli, neboť za špatné viditelnosti naráží do úbočí brdské hory Jordán (826 m), respektive jeho SZ svahu, v místě nad Jedlinou (v nadmořské výšce okolo cca 730-740 m.n.m.), nad ústím Mourového potoka..
Poblíž cesty stojí nyní památníček. Ještě před dvěma lety byl zakryt náletem a nízkým smrčím, v létě 2016 bylo okolí památníčku postupně prořezáno. Památníček je viditelný z blízké asfaltové cesty..
Tento článek navazuje na další smutnou událost v Brdech: pád bitevníku L159, o kterém si můžete přečíst u nás zde.
Sestaveno a převzato s pomocí těchto zdrojů:
* vyšetřovací zpráva z nehody
* vrtulník.cz
* www.pomnikyletcu.cz
Muži: 100% | Ženy: 0% | Rodiče: 0% | Chodec: 100% | Běžec: 0% | Cyklista: 0% | In-linista: 0% | Lezec: 0% | Běžkař: 0%
Snad jen detail: Hejlák je kóta 691. Výšku 682 má blízký Pískový vrch, ale mapy (hlavně Mapy.cz) to tvrdošíjně odmítají respektovat. V zásadě ovšem o nic zásadního nejde. Jinak - super, článek je zatím nejlepší, který jsem o té události četl. (A to jsem o tom četl poměrně dost). Gratulace.
12|12|2024 Jan: Po nalezení této trasy vhodné pro kočárky jsme se s rodinou a malým miminkem nadšeně vydali po lesní..
12|12|2024 Radomil Šukač: Nejhoršī