Brdy historické - kraj loupežníků, pytláků a ztracenců (2)

22|6|2023 - Redakce ObjevBrdy.cz

Brdy jako takové se v hluboké historii dělily na čtyři panství: Zbiroh, Hořovice, Dobříš a Rožmitál. Jedním z nejstarších dochovaných dokladů se zmínkou o Brdech je listina, vydaná šlechticem Lvem z Rožmitálu dne 17. srpna 1514. Jak poutavě popisuje pan spisovatel Jan Čáka, v tehdejších Brdech se usadila početná loupežnická banda a právě pan Lev z Rožmitálu přikázal podniknout hon na tyto loupežníky. Jak příběh nakonec dopadl, bohužel nevíme.

Inzerce

---

Avšak tehdejší Brdy nebyly jen rájem ztracenců, pytláků a loupežníků, v dobách třicetileté války Brdské lesy zachránily mnoho Příbramanů, kteří se zde, v hlubokých lesích okolo vrcholu Tok
a v místě zvaném Bártův dub schovávali před nájezdy Švédů i císařských, a to nesčetněkrát osamoceni jen se svým skromným majetkem a stádečky dobytka.

Až do 19. století byly Brdy výhradně líčeny jako temné a nebezpečné hvozdy, kterým je lepší se vyhnout. Vždyť za pravdu těmto zkazkám dávaly právě křížky a obrázky svatých, které lze v našich Brdech dodnes objevit. 

Právě ony křížky a obrázky svatých připomínaly zejména pochmurné příběhy, které se v oněch místech odehrály: zabití a oloupení formanů, pocestných, střety polesných s pytláky. Mnoho příběhů však bylo zapomenuto, kroniky v tomto kraji se začaly psát o mnoho
později než v jiných krajích.

        

Reprofoto: kniha STŘEDNÍ BRDY - KRAJINA NEZNÁMÁ, Jan Čáka, nakladatelství Mladá Fronta,
v r. 2003, kniha STŘEDNÍ BRDY na starých fotografiích a pohlednicích, Mgr. Tomáš Makaj
a Mgr. Petr Prášil, vydavatelství Baron, 2011

Do té doby obživou tehdejších obyvatel Brd a Podbrdí byl zejména les a zde vytěžené dřevo, železařina, uhlířina, drvoštěpařina, sklářství a horničina. Tedy zejména velká fyzická námaha
až dřina, samozřejmě za velmi málo peněz, jak bývalo v chudých krajích běžně zvykem.

Čeho bylo v Brdech dostatek byly nejrůznější lesní stavby, nádrže, jezírka a samozřejmě hájovny
a to i na těch nejzapadlejších brdských místech. Drtivá většina hájenek však "zmizela" zejména v poválečné době, kdy armáda mnohé z těchto skvostů (např. krásná, hrázděná hájovna na Boru)
bez skrupulí zničila.

První velký rozmach, zejména v turistickém ruchu, nastal v Brdech na sklonku 19. století.
Příkladem mohou být slova, která napsal do úvodu své orograficko-geologické studie Brda,
pohoří středočeské, náš tehdejší přední geolog Jan Krejčí:

„Málokterý cestovatel, který po západní železné dráze spěchá k Šumavě, má tušení, že v těchto horách,
uprostřed Čech, jeví se zcela podobné půvaby horské lesní přírody jako v Šumavě.
Neb co do rozsáhlosti a souvislosti lesů, řadí se tato horská krajina
přede všemi jinými našimi krajinami vskutku k samé Šumavě.

Stýkají se zde velké hvozdy a pokrývají takřka nepřetržitě všechny hřebeny i hřbety, jakož i boky horské,
i způsobují v údolích, v roklích, na vrcholech a úbočích pohledy krajinné tak půvabné,
jako v kterémkoliv jiném vyšším horstvu českém.“

Pramen: kniha STŘEDNÍ BRDY - KRAJINA NEZNÁMÁ, Jan Čáka, nakladatelství Mladá Fronta, v r. 2003

      

Reprofoto: kniha STŘEDNÍ BRDY - KRAJINA NEZNÁMÁ, Jan Čáka, nakladatelství Mladá Fronta,
v r. 2003, kniha STŘEDNÍ BRDY na starých fotografiích a pohlednicích, Mgr. Tomáš Makaj
a Mgr. Petr Prášil, vydavatelství Baron, 2011

O tom, že již tehdy Brdy byly přírodní skvost, věděli i Junáci-Skauti a nebylo jistě náhodou,
že loučky na severním břehu Lázské nádrže se stávaly častým tábořištěm právě Junáků-Skautů.
V r. 1937 na stejném místě dokonce proběhla tzv. Lesní škola (kurs pro vůdce oddílů), kterou navštívil sám zakladatel českého skautingu prof. A.B. Svojsík.

Avšak blížila se 2. Světová válka, a jistě ani Junáci netušili, že škola v Brdech byla nadlouho jednou
z historicky posledních. Ani nacisté, ani komunisté totiž skautingu nepřáli, pokračovat v duchu tradic
bylo v pozdější době obtížné až nemyslitelné.

(pep)