Inzerce

Vznik Československé republiky a příchod armády (3)

15|7|2021 - Redakce ObjevBrdy.cz

Po vzniku Československé republiky již v r. 1920 předkládá skupina poslanců ve Sněmovně návrh, aby byl v Brdech zřízen národní park. Návrh však byl pro mnohé jiné naléhavosti mladé republiky odložen, aby se už nikdy na pořad jednání nedostal.
Na počátku r. 1924 však přehlušil ochránce přírody jiný, mocnější hlas: hlas armády. „Potřebujeme prostor pro dělostřeleckou střelnici a ta nemůže být nikde jinde, než v Brdech“.


Vznik Československé republiky a příchod armády (3)

Tehdejší dělostřelci měli nejbližší cvičiště střelby až na Slovensku, proto zvolit Brdy bylo nejpohodlnější – hledalo se rozsáhlé území, navíc kde nebylo třeba složitého vykupování roztříštěných pozemků. Území bylo také velmi dobře dostupné z Prahy.

Na počátku ledna r. 1928 byly proto pozemky od jejich majitelů vykoupeny a vojenští plánovači naplánovali zřízení tří základních cílových ploch: Jordán, Tok a Brda.
Ihned poté se začalo s masivním odlesňováním (padlo cca 1170 hektarů lesa), a protože plochy
byly tak obrovské, v Brdech pomáhali dřevorubci až z východního Slovenska a Podkarpatské Rusi.


 Brdy historické.. Foto: Hynek Harvánek

 

V r. 1928 však byly Brdy stále i pro armádu velmi obtížně přístupné, ještě neexistovaly cesty, přemostění dravých brdských potoků a řek. Proto pro zpřístupňování byly nasazeny ženijní
prapory naší armády až z Terezína. Zhotovovaly se dřevěné a betonové mostky, drtil se kámen
na štěrk, válcovala se šotolina na cestách, lesy se natahovalo spojovací telefonické vedení.
Současně v r. 1929 armáda zahajuje výstavbu kasáren v Jincích, které byly dokončeny za pouhé
dva roky.

Přítomnost dělostřelců v Brdech se datuje již r. 1929, kdy v Brdech cvičilo tzv. Horské dělostřelectvo, tehdy ještě s rakousko-uherskými 100 mm houfnicemi, vzor 16.
Dne 19. května 1930 však zemi rozryly první dělostřelecké granáty na nově zřízených dopadových plochách.


První, ostrý dělostřelecký výstřel padl 19. května 1930 na cílovou plochu Jordán,
která byla jako první odlesněna a předána armádě k užívání.

Granát byl vypálen před osmou hodinou ranní.
K zahájení střelby byl určen dělostřelecký pluk 2 z Plzně. Velitel pluku plk. Jaroslav Hořejší
nejdříve v palebném postavení pronesl krátkou řeč k obsluze děl, poté dělo i první granát pokřtil
z láhve šampaňského a roztříštil ji o hlaveň.
Zaměření děla provedl a povel ke střelbě dal velitel baterie nadporučík Richter,
ránu vypálil osobně plk. Hořejší.

 


Nejmohutnějším dělem ve výzbroji československé armády byl později kanon 240 mm, vzor 16, který se úspěšně používal v Brdech již od r. 1931. Ale nestřílelo se pouze děly.

Cílová plocha Brda byla doplněna házelištěm ručních granátů, byly vyhloubeny cvičné okopy
a vytvořeny makety domů, jako terče.

Drsná brdská příroda byla pro mnohé příslušníky naší armády nemilým překvapením, v zimě
nebylo často možné na dopadových plochách vůbec cvičit pro silné mrazy a vysoké závěje sněhu, vojenská příprava se tak omezila zejména na tři roční období. Také náš první president
T.G. Masaryk byl v tehdejší době v Brdech velmi častým hostem, jenž rád aktivně sledoval počínání mladých československých dělostřelců (tzv. Presidentská vyhlídka na cílovou dopadovou plochu Brda).

 

   

Reprofoto: kniha STŘEDNÍ BRDY na starých fotografiích a pohlednicích, Mgr. Tomáš Makaj
a Mgr. Petr Prášil, vydavatelství Baron, 2011

V r. 1933 se však v Německu chopil moci Adolf Hitler a jeho jmenování říšským kancléřem mělo na naše Brdy přímý vliv. Německo začíná masivně zbrojit a země sousedící s Německem čelí viditelné agresivitě. Proto již v r. 1935 nechává naše armáda vystavět právě v Brdech soubor armovaných železobetonových desek různé tloušťky, jejichž odolnost prověřuje právě dělostřelba. 
Zanedlouho poté padlo další důležité rozhodnutí: na cílové ploše Jordán je postaven historicky
1. kus opevnění (v celé republice). Jde o železobetonový pěchotní srub s kódovým označením
„CE“, tzv. "Benešák", opět pro pevnostní zkoušky a také pro výcvik budoucích důstojníků.

Ve stejném roce vznikají na místě také další (malé) objekty lehkého opevnění (tzv. řopíky),
které se však již nedochovaly. Na konci r. 1936 přijíždí do Brd tehdejší prezident dr. Edvard Beneš,
aby si kompletně vybavený srub „CE“ prohlédl.
Po úspěšných pevnostních zkouškách v létě r. 1937, (které jsou mimochodem vidět dodnes na stěnách bunkru), kdy železobetonový skelet odolal i zásahům z 300 mm (!)  moždíře, se naplno rozběhla výstavba soustavy opevnění v celém československém pohraničí.

Že se blíží další válka bylo čím dál více zřejmé, proto v Brdech začínají aktivně cvičit i ostatní pěší pluky, armádní objekty v Jincích jsou přeplněné. Mladá republika se připravuje na svou obranu.

   

Reprofoto: kniha STŘEDNÍ BRDY na starých fotografiích a pohlednicích, Mgr. tomáš Makaj
a Mgr. Petr Prášil, vydavatelství Baron, 2011

(pep)

 

Diskuze

Průměrné hodnocení: 0%

Muži: 0% | Ženy: 0% | Rodiče: 0% | Chodec: 0% | Běžec: 0% | Cyklista: 0% | In-linista: 0% | Lezec: 0% | Běžkař: 0%

Líbil se Vám tento článek? Rádi byste něco doplnili?

Článek zatím nikdo nehodnotil

Vyhledávač tras
Počasí v brdech
30.7
Předpověď počasí - ikonka
Pátek
23°
31.7
Předpověď počasí - ikonka
Sobota
21°
1.8
Předpověď počasí - ikonka
Neděle
15°
2.8
Předpověď počasí - ikonka
Pondělí
18°