Sledujte s námi reportáž ŽIVĚ! 1. den Vědecké konference BRDY - KRAJINA, HISTORIE A LIDÉ.

14|11|2017 - Petr Piskač, MBA

* Dobrý den všem z města Rožmitál pod Třemšínem.. * Dnes a zítra tu v Podbrdském muzeu probíhá Vědecká konference BRDY - KRAJINA, HISTORIE A LIDÉ.
* S naší redakcí ObjevBrdy.cz můžete sledovat vše v naší ŽIVÉ, ON-LINE REPORTÁŽI!
* Čekají na vás mimo jiné příspěvky také glosy, rozhovory, zajímavosti z Brd.

---

Dobrý den vážení návštěvníci našeho portálu
aktuálně sledujete naši ŽIVOU ON-LINE REPORTÁŽ z Vědecké konference BRDY - KRAJINA, HISTORIE A LIDÉ, která se koná dnes a zítra (14.-15.11.2017) v prostorách Podbrdského muzea v Rožmitále pod Třemšínem, Palackého ulici.
Na místě budeme po celou dobu konání konference (po oba dny) a průběžně vás budeme informovat o všech příspěvcích, které zde zazní. Také přidáme nejrůznější glosy a rozhovory s námi, které od účastníků na místě zaznamenáme.

Na závěr se velice omlouváme všem účastníkům konference, že v naší reportáži nezaznamenáme veškeré akademické či profesní tituly všech účastníků konference. Důvod je prostý: snaha o vyšší přehlednost, snazší orientaci v reportáži a co nejmenší chybovost..

Předem všem velice děkujeme za pochopení a přejeme vám, čtenářům příjemný, čtenářský i vědecký zážitek!
Petr Piskač, MBA, Redakce ObjevBrdy.cz

 

---

Podívejte se na 1. den konference!
Úterý, 14. listopadu 2017, Podbrdské muzeum
Rožmitál pod Třemšínem

---

Vážení čtenáři,
co nevidět bude zahájena vědecká konference o Brdech.
Budeme ON-LINE po celý den s vámi. Zprostředkujeme vám nejdůležitější příspěvky, glosy, rozhovory. Uložte si odkaz na naši stránku, sledujte naši psanou reportáž..
Celou konferenci připravuje z velké části Státní okresní archiv Beroun v čele s Mgr. Jiřím Topinkou.

---

8:48 hod  Sál se začíná pomalu plnit příchozími účastníky.
U příchodu byl každý účastník zaregistrován, bez potíží funguje vyhrazené parkoviště před muzeem, drobné občerstvení ve foaye muzea. Každý příchozí účastník byl navíc obdarován dárkovou taštičkou, ve které jsme našli pexeso, brožuru CHKO Brdy, reflexní pásku na ruku s logem města Rožmitál, sadu pohlednic DL formátu (obrazy Rožmitálska), leták Podbrdského muzea a propisku.

A přikládáme 1. snímek z připraveného, konferenčního sálu:

 

8:53 hod   Bohužel, co v Podbrdském muzeu není k dispozici, je veřejná WI-FI síť.
Ale poradili jsme si naším vlastním redakčním mobilním připojením. Zaznamenali jsme již kromě jiných účastníků příchod pracovníků Správy CHKO Brdy, mmj. p. Urbana, p. Cinka a dalších..
P. Fišer (šéf správy CHKO Brdy) se ještě uvnitř sálu neobjevil.

 

9:07 hod  Pozdravit nás přišel osobně p. Václav Pernegr (VLS Hořovice), ve velmi slušivé lesnické uniformě. Na místě bude mít dnes příspěvek na téma "Historický vývoj lesů a lesnictví ve Středních Brdech". Krátce jsme spolu přátelsky pohovořili.

 

9:18 hod  Sál je zatím zaplněný pouze z 30%.
Mnozí účastníci stále rozmlouvají ve foaye muzea. Testuje se dataprojektor pro prezentace, předávají se flashdisky s prezentacemi jednotlivých řečníků, kteří tu dnes mají svůj prezentační příspěvek..
V sále mají drtivou převahu (co se týče počtu pohlaví) ženy před muži.

 

9:31 hod  Již nyní je zřejmé, že začínáme se zpožděním.
Začátek byl stanoven na 9:30 hodin. Sál je stále poloprázdný. Na místě jsme dosud neviděli starostu hostitelského města Rožmitál p. Třemšínem p. Josefa Vondráška. Moderátor přes mikrofon konečně vyzývá účastníky k usednutí do sálu..

---

9:37 hod  Vážení čtenáři, je přesně 9:37 hodin a právě nyní byla zahájena vědecká konference o Brdech. Zahájení a úvodní řeč říká ředitel Státního oblastního archivu v Praze, p. Daniel Doležal.
"Hlavní motiv uspořádání této konference je otevření Brd pro veřejnost " říká.

Na jeho slova na to krátce navazuje starosta města Rožmitál pod Třemšínem již přítomný Josef Vondrášek (KSČM):  "Vítáme vás v Rožmitále a doufáme, že se vám u nás bude líbit a konference bude přínosná".

 

 

 A) PROMĚNY KRAJINY A OSÍDLENÍ

---

9:42 hod - Slovo si bere autorka 1. příspěvku, p. Věra Smolová (Státní okresní archiv Příbram), a představuje svůj první příspěvek, jenž nese název:
 Historicko-geografické vymezení Brd od r. 1310

Jak vznikl název Brdy, objasňuje p. Smolová již na počátku svého příspěvku: možné jsou dvě varianty. Ta první říká, že "Brdo byl původní dřevěný mečík, který se vsouval při tkaní do tkalcovského stroje a později dostal podobu dlouhého tkacího hřebene.  

Ve fázi, kdy slovo brdo označovalo tkalcovský hřeben, byl prý jeho význam přenesen také na označení horského nebo kopcovitého pásma, ze kterého při pohledu z boku vystupují jednotlivé vrcholy jako zuby hřebene, a také ta krajina možná lidem připadala „na jedno brdo“, říká p. Smolová. Dále stručně prezentuje první zmínky o Brdech a jejich další historii a geografii.

Padne také letopočet 1310, kdy se v listině Protivy z Rožmitálu objevuje název vrch Baštín (Virchbastin). Datuje zřejmě nejstarší dochovanou písemnost o Brdech. Ve středověku byly Baštiny názvem pro rozsáhlý smíšený les zhruba mezi Rožmitálem a Zaječovem, až do novověku se používaly pro celé dnešní Třemošenské pohoří od hranic rožmitálského arcibiskupského panství až po hranice hořovického panství proti Hluboši.

 p. Smolová na závěr svého příspěvku předesílá všem osobní zdravici příbramského výtvarníka a spisovatele p. Jana Čáky.

 

---

9:55 hod   Na Konferenci chybí p. Josef Kales (Pedagogická fakulta UK), který se nemůže dostavit z osobních důvodů, jak bylo prezentováno k publiku.
Jeho příspěvek STŘEDOVĚKÁ TOPONYMIE BRDSKÉ VRCHOVINY nebude prezentována, ale vyjde v lednovém vydání Sborníku Podbrdska. Okruhy A) a B) se tak budou prolínat, dochází tedy k malé změně plánovaného programu.

---

9:57 hod - Slovo si bere autor 2. příspěvku, p. Karel Nováček (Sekce archeologie katedry historie, Univerzita Palackého Olomouc), a představuje svůj příspěvek, jenž nese název:
 Brdy z pohledu archeologa..

Vojenské využití Brd znemožňovalo provádět systematické archeologické průzkumy. Až v 19. a 20. století probíhaly velmi omezené lokální archeologické průzkumy, související se železářstvím v Brdech, těžbou železných rud a původním pravěkým osídlením.

Mezi vyhlášené těžařské lokality patří Drahlín u Příbrami (rudy) a okolí Padrťských rybníků.
Dále zmiňuje související areály dřevní výroby a dřevního dehtu (milíře), a to v okolí Strašic (Lipovsko). Co se týče ojedinělých pravěkých nálezů, jsou zde zmíněny Strašice (štípaná industrie) a prastará hradiště Třemšín a Kokšín.

Právě Třemšínské hradiště je svým způsobem velmi unikátní, přitom nikdy nebylo považováno za významné. Je však velmi zachovalé. Z hlediska stavebního bylo velmi pečlivě promyšleno. Na místě byly nalezeny keramické střepy, stopy původní těžby zlata a pozdější partyzanské bunkry.

Avšak mezi významné historické nálezy patří v Brdech pozůstatky tzv. lesního managementu (hájovny, strážní věže), také původní hranice (až ze 14. století!), středověké cesty.. A to díky vojenské uzávěře a nedostupnosti - jsou dosud ve velmi zachovalém stavu.

Úkolem novodobé archeologie v Brdech je nově tzv. cílená archeologie (evidence lokalit, jejich další ochrana a podrobná dokumentace).

---

10:25 hod  je zahájena první diskuse k tématu Archelogie.
Zodpovídají se tři odborné dotazy. Jeden ohledně názvu "Baština" a druhý ohledně bádání v okolí města Příbrami, týkající se unikátní původní dehtařské/smolařské výroby z 12.-13. století, navázané na tzv. Zlatou stezku, která procházela okolím Příbrami přes Dobříš na Prahu.
Třetí dotaz se týká případných podrobných přírodovědných analýz zmíněných milířů (zejména pylová analýza).

  Mimořádně poutavé vyprávění archeologů, doprovazené zajímavými obrázky.
Toto by se vám velice líbilo!

---

10:34 hod  je vyhlášena krátká přestávka po dokončeném 1. bloku.

Pozdravit nás přišla p. Věra Smolová (Okresní archiv Příbram) a také Josef Cink (Český hydrometeorologický ústav).
  Naše stránka ON-LINE přenosu doteď (10:34 hod) načetla 201 zobrazení.
Všem čtenářům velmi děkujeme za zájem, motivuje nás to!

 

---

10:47 hod - Slovo si bere autorka 3. příspěvku, p. Tereza Pruchová (Státní okresní archiv Příbram), a představuje svůj krátký příspěvek, jenž nese název:
 1. Vojenské mapování Brd - badatelský pramen

První vojenské mapování probíhalo v letech 1764-1768 a v letech 1780-1783 se prováděla revize. Vojenští topografové projížděli krajinou na koni a mapovali ji pouhým pozorováním v terénu.

Celé území bylo rozděleno do sekcí. Základem sekce byla mapa území s příslušným popisem.
I. vojenské mapování je významné zejména dobou svého vzniku. Zachycuje popisované území ještě před nástupem průmyslové revoluce.

Na místě padla zmínka o příbramském Kozičínu, následně Záběhlé, Těni, zaniklé hájovně na Boru.
Dále je zmíněna Hluboš. Vojáky a vojenské topografy zajímá zejména typ a složení cest, jejich sjízdnost, velikost toků a nádrží, možnosti jejich překonání. Také složení lesa, počet stavení a popis okolní krajiny.
Vojensko-topografický popis je badatelům přístupný pouze v Národním archivu.

 

---

10:56 hod - Slovo si bere autor 4. příspěvku, p. Přemysl Štych (Katedra kartografie UK Praha), a představuje svůj příspěvek, jenž nese název:
 3D počítačová rekonstrukce zaniklé Brdské krajiny

První pokusy proběhly v okolí zaniklých brdských obcí Kolvín a Padrtě.

Proto, aby 3D model mohl vůbec vzniknout, jsou nutné archivní fotografie pamětníků, staré a historické mapy i vyprávění. Avšak nejdůležitější jsou původní katastrální mapy, včetně těch nejstarších. Všechny objekty se ručně (velmi náročně) převedou do 3D modelu postupně vrstva za vrstvou - reliéf krajiny, vzhled budov, umístění v 3D prostoru.

Obec Padrť byla zvolena cíleně, dochovalo se hodně původních materiálů, které se daly využít.
Všechny vrstvy se poté musí spojit, jejichž konečným výsledkem je nejprve 3D model všech budov.
K architektonickému modelování tvůrci používají software SKETCHUP.

Na reliéf krajiny se přiloží nejprve katastrální mapa, fotografie, model krajiny (vrstva po vrstvě). Nakonec se vše sloučí (budovy i krajina) a výsledkem je krásný, barevný, 3D model obce Padrť. Pro lepší představivost se nyní předvádí videoanimace (jako z dronu). Fantastické!!

   Opět mimořádně poutavé vyprávění počítačových nadšenců, doprovázené zajímavými obrázky a animacemi. Opravdu fantastické!

 

---

11:15 hod - Slovo si bere autor 5. příspěvku, p. Jiří Smitka (Státní Oblastní archiv Praha), a představuje svůj příspěvek, jenž nese název:
 BRDY - pozemková držba v průběhu času

Byl vybrán vzorový příklad, který doplňují další příspěvky. A to koupě panství Dobríš. Prezentuje se opis kupní smlouvy z r. 1731 s detaily (nádherné!)
Už v té době bylo vidět, že soupis koupě byl vemi podrobný. Zahrnoval jak konkrétní rozlohy lesů, polností, tak přesný soupis výbavy celého panství, včetně přesného počtu obyvatel.

Vlastníci panství Coloredo-Mansfeldové sázeli především na les a příjmy z něho. Prezentuje se hájenka Coloredo-Mansfeldů v Obecnici, čp. 274, dnes sídlo VLS v Obecnici z r. 1889, včetně historických událostí smutných let 2. světové války.

Celkově se probírají jednotlivé statky na území tehdejšího Dobříšského panství, a jejich osudy od Bílé hory až do února r. 1948 a tehdejšího znárodnění.

 

---

11:38 hod  je zahájena druhá diskuse k posledním třem tématům
Zodpovídají se odborné dotazy, nyní k počítačové 3D animaci. V odpovědi zazní, že se zatím modelují jen obce Padrť a Kolvín, pracovalo se také na centru města Dobříše, které bylo údajně necitlivě historicky přestavováno. Výsledky práce jsou však dosud neveřejné.

---

11:47 hod  byla vyhlášena polední přestávka na oběd.
Přejeme všem dobrou chuť k úternímu obědu!
Pokračuje se od 13:00 hodin.

---

  Město Rožmitál pod Třemšínem se může pochlubit v Palackého ulici krásnými, nově zrekonstruovanými prostory turistického informačního centra.
Palec nahoru!

---

 

 B) Hospodářský a sociální vývoj

---

13:10 hod  Již nyní je zřejmé, že i po polední pauze začínáme se zpožděním.
Začátek byl stanoven na 13:00 hodin. Sál je stále poloprázdný, z foyae muzea (za námi) dosud zní cinkot šálků od kávy a čaje..

   A jedna perlička na závěr oběda: v Zámecké restauraci, kde se stravovali  někteří účastníci konference, zůstaly nezaplaceny 3 obědy (!) Holt stane se :-) Věříme, že vše bude v pořádku vyrovnáno a nezůstane v Rožmitálu špatný dojem..

 

---

13:00 hod - Po polední přestávce nás již čeká v pořadí 6. příspěvek, p. Václava Pernegra (VLS Hořovice), jenž nese název:
 Historický vývoj lesů a lesnictví ve Středních Brdech

 

13:15 hod - Začínáme po obědové přestávce. Hovoří již Václav Pernegr.

Brdy, to je celkem 26.000 ha zalesněné plochy.
Území unikátní v České republice, téměř bez zásahu člověka. Většina území trvale zalesněna, téměř nikdy neobydlena až na drobné výjimky (vystěhované obce, hájenky a podobně).

Brdy byly od propočátku zejména hlavní zdroj dřeva a příjmů z prodeje dřeva. Od okrajů až ke středu byl původní porost již vytěžen, až na malou výjimku svahovitých a zcela nepřístupných lokalit (např. lokality Koníček a Klobouček). Na Jineckých hřebenech lze dokonce ještě nyní najít pozůstatky původního milířství.

Od r. 1754 výnosem panovnice Marie Terezie platí první lesní řád v Brdech.
Původní skladba lesa byla vytěžena a postupně v dalších dekádách nahrazena monokulturou smrku. Až od r. 2015 začíná opět ubývat smrk, velmi pozvolna roste postupně podíl listnatých dřevin.

 V r. 1927 přichází do Brd Armáda a stává se novodobými hospodáři v brdských lesích na území čtyř bývalých pasntví, nově vykoupených pozemků. Ještě dnes lze v Brdech najít tzv. hraniční stromy (buk, borovice, dub, bříza, smrk), dále středověké kamenné patníky a strouhy. Původními dřevinami hřebenů Brd byla borovice, jedle a dub (zajímavé).

   p. Pernegr je skvělý řečník s výjimečným hlasem. Během jeho přednášky bylo absolutní ticho, všichni s nadšením sledovali jeho poutavou přednášku..
Vydařené!

 

 

13:33 hod - Slovo si bere autor 7. příspěvku, p. Jiří Topinka (Státní Oblastní archiv Beroun), a představuje svůj příspěvek, jenž nese název:
 BRDY jako zásobárna pitné vody pro Podbrdsko.

 

Příbramská vodní soustava v Brdech vzniká díky březohorskému rudnímu revíru a industrializaci Podbrdí. Právě industrializace přivedla do regionu mnoho nových obyvatel a vznikly potřeby vyšší dodávky pitné vody. Důl Drkolnov na Březových horách v Příbrami tak sloužil jako čerpadlo pitné vody z přiváděcího brdského kanálu Struhy z Láské a Pilské nádrže v Brdech.

Detailně se rozebírá výstavba všech tří brdských nádrží: Pilská, Lázská a Obecnická. 

Stejným potíží čelí na druhé straně Brd také Rokycany a jeho průmyslové potřeby. V r. 1907 se projektuje tzv. Rokycanský vodovod, napájený z pěti různých brdských pramenů.
Potřebu zajištění trvalého přísunu vody násobí navíc nově umístěná vojenská posádka v Rokycanech.

Zazní však velmi důležitá věc: pro Hořovice, Rokycany a Příbram má voda z Brd naprosto klíčový význam a žádné z měst by se bez brdské vody neobešlo.

---

 

13:52 hod - Slovo si bere autorka 8. příspěvku, p. Jana Dubská (Národní archiv), a představuje svůj příspěvek, jenž nese název:
 Hospodářská správa Arcibiskupského panství Rožmitál pod Třemšínem v 18.-20. století

Zejména pastevectví, pěstování plodin, lesní hospodaření, huťský průmysl, to vše je historie Rožmitálského panství. Od prvopočátku zde vládne hejtmanský regent, který zodpovídá za veškeré panství a hospodaření Rožmitálu i okolí. Odděleně a samostatně však hospodaří rožmitálský velkostatek a odděleně okolí, tedy zbytek panství.

Největší příjmy plynou z pronájmu pivovaru s právem pálení pálenky, prodeje ryb, ovoce, provozu cihelny, mlýnice, dodávek dříví. Každoročně dostává vlastník pečlivé souhrny příjmů, stavu hospodaření a vůbec detaily stavu velkostatku (přírůstky/úbytky zvířat, včetně jejich váhy).

Největší chloubou Rožmitálu byl však místní pivovar. V Panském domě (dnes penzion) se prodávalo místní pivo a obchod jen kvetl. Ale jen do r. 1942, kdy byl provoz pivovaru zastaven. V r. 1947 bylo požádáno o znovuuvedení do provozu. Avšak poválečné sladovny souhlas s dalším provozem nedaly a zdůvodnily jej nedostatekem surovin poválečného hospodářství. Pivovar byl následně rozebrán a přeusnut na Slovensko do Nitry.

 

 14:15 hod  je zahájena dnes již třetí diskuse k posledním třem tématům
Zodpovídají se odborné dotazy, týkající se hospodaření v brdském lese a zdrojů vody v Brdech. Ohledně hospodaření odpovídá p. Pernegr: "až cca za 100 let bude 30-40% dřevin v Brdech listnatých" a p. Hrdina (Polesí Pražského arcibiskupství): "druhová obnova nepůjde tak rychle."
Ohledně otázky využití tzv. podpovrchové vody v Brdech (voda z puklin) odpovídá Ing.Topinka. "Do podzemí se vsákne jen cca 1/10 vody, proto nelze hovořit o důležitém zdroji vody pro podbrdské obce. Nemáme tu přírodní podmínky pro sběr podpovrchové vody".

 

 

14:24 hod  je vyhlášena krátká přestávka po právě dokončeném 2. bloku.

Náš postřeh: zatím jsou všichni účastníci přítomní, je fajn vidět, že nikdo neodjíždí dříve, než po skončení celého dne (zejména ti, co již uvedli svůj příspevěk).
  Naše stránka ON-LINE přenosu doteď (14:24 hod) načetla 354 zobrazení. Všem čtenářům velmi děkujeme za zájem, motivuje nás to!

 

---

14:40 hod - Slovo si bere autor 9. příspěvku, p. David Tuma (Národní památkový ústav Plzeň), a představuje svůj příspěvek, jenž nese název:
 Brdy a Podbrdsko v době průmyslových změn za H.B. Stroussberga

"Mluvím jako Památkář, nechci vás unavovat životopisem H.B. Stroussberga.
Zbirožsko, to je zejména železářství". Jeden z nejvýznamějších železářských závodů a hutí v Podbrdí byl Komorní závod ve Františkově. Obsahoval pec, huť a vlastní výrobu. Zbytky závodu (budovy, torza pecí) nejsou památkově chráněné.

Další stavby, které se zachovaly: ocelárny a válcovny Borek, včetně administrativních budov a drobných objektů (dílny a skladiště - dochovalá velkolepá střešní konstrukce) a také hotel Borek (zachovalé vnitřní interiéry), včetně kolonie dosud stojících dělnických domků.

Těžba železné rudy je spjatá zejména se Zaječovem. V blízkých Strašicích (Vysoká huť Komorních železáren) se vytěžená ruda zpracovávala (koksovna a slévárna, která pracuje dodnes). 
Prezentují se historické obrázky výrobních a zpracovatelských závodů (Dolejší Huť na Dobřívi, Komorní železárny v Holoubkově - strojírny, slévárna).

Důležitým prvkem byla také Strousbergova železnice. Měla spojovat zmíněné těžní i zpracovatelské závody a obce, nikdy však nebyla celkově dostavěna. Dnes lze ještě v terénu najít části nedokončené železnice: propustky pod tratí, Strousbergův most.
Ostatně Strousbergův most a vybrané úseky dráhy, byly jako jediné navrženy na prohlášení za kulturní památku.

Víte, že v Holoukově v r. 1872 vznikla továrna na kovové kolejové podvozky?  

    p. Tuma mluvil skoro "z patra", vypíchnuto jen to nejdůležitější. Doprovázeno nádhernými dobovými obrázky z historie. Parádní příspěvek!

---

15:03 hod - Slovo si bere autorka dnes již 10. příspěvku, p. Jana Bělová (Muzeum hl. Města Prahy), a představuje svůj příspěvek, jenž nese název:
 Vzorníky funerální (umělecké) litiny z Podbrdska

Podbrdsko bylo pravděpodobně v 50. letech 19. století místem vzniku vzorníku litinových náhrobních křížů, které se později rozšířily do celého Rakouska-Uherska. (Poznámka: snad každý, kdo zná březohorský hornický hřbitov, ví, o čem je řeč. Mnohé kříže zde najdete ještě v původní podobě).

Prezentují se rytecky a fotograficky zpracované vzorníky náhrobních křížků z nejrůznějších měst (Nový Jáchymov, Hořovice, Rokycany, resp. Klabava Rožmitál, Praha, Holoubkov).
V Brdech (přesné místo není známo) vznikl vzorník litinových křížů (není signovaný, před r. 1851) a používaly ho v mírných obměnách další okolní podniky např. Klabava, Holoubkov.

Postupně se typy litinových křížů, které vzorník obsahoval, z velké části postupně inspirovala výroba  v celém Rakousku-Uhersku (!) V původním vzorníků bylo na 50 typů, v druhé variantě ze 70. let 19. století typů 90. Vždy jsou uvedeny rozměry a váha, po roce 1871 již v centimentrech a kilogramech. Výrobci mnoha železářských podniků v okolí Brd většinou zachovali ve svých katalozích číslování typů křížů z původního vzorníku.

Mnoho křížů, vyrobených například v Rožmitále se distribuovalo na Šumavu, ale běžné byly i vzdálenější destinace Zemí koruny české a Rakouska. Zajímavé…

 

 

 

 

15:22 hod - Slovo si bere autor 11. příspěvku, p. Karel Řeháček (Státní oblastní archiv v Plzni), a představuje svůj poslední dnešní příspěvek, jenž nese název:
 Cikáni, tuláci, pytláci.. Sociální a bezpečnostní poměry jižního Podbrdska.

Díky lesnatému a neobydlenému reliéfu se Brdy staly doslova rájem pro nejrůznější pytláky, tuláky a vůbec autory nejrůznější trestné činnosti. Brdy se staly solidním úkrytem také pro dezertéry, partyzány, parašutisty. A také dobře organizované, potulné tlupy cikánů.

Doba okolo r. 1923 byla v Podbrdí pro ně doslova dobou ráje. Od r. 1924 však sílí tlak na jejich evidenci a potírání, což se daří díky příchodu kriminalistické vědy: daktyloskopie. Tím se zvýšila následně i objasněnost trestných činnů. Od r. 1927 přichází důležitý zákon o potírání tzv. potulky.

Lesy plné zvěře lákaly před r. 1930 samozřejmě i skupiny nejrůznějších pytláků.
Nároky na zvěř si dělal kde kdo, snahy hajných a četníků potírat pytláckou činnost však byly zcela marné. V Brdech i Podbrdí tak probíhají boje mezi pytláky na jedné straně a četníky a hajnými na druhé straně, což se stalo realitou každého dne mezi oběma světovými válkami.

V Brdech lze nyní nalézt mnoho pomníků a křížů, vypovídající o této smutné době.
V potírání této činnosti ze všech podbrdských regionů byla nejúspěšnější a jednoznačně vynikala část Březnice a okolí.

 

15:35 hod  je zahájena dnes již čtvrtá, poslední diskuse ke všem dnešním tématům
Zodpovídají se poslední dotazy.
Aktuálně také na místě zaznívají informace z navazujícího, večerního programu (prohlídka Cvokařského muzea, kostela) a navazující společenský večer pro ty účastníky konference, kteří jsou v Rožmitále pod Třemšínem jsou ubytovaní.

---

 

15:45 hod -  Vážení čtenáři,
přichází závěr 1. dne vědecké konference! Jak vidíte na fotografii výše, sál se již vyprázdnil, odchází poslední účastníci konference. I my se s vámi dnes loučíme z Rožmitálu pod Třemšínem a končíme reportáž z 1. dne. Pokračujeme ihned ráno, v 8:30 hodin. Přijďte opět!

Díky za váš zájem a přeje vám pěkný podvečer.
Petr Piskač, MBA
Redakce ObjevBrdy.cz