Rok po požáru v Brdech: Hoří, má panenko

28|3|2018 - Hynek Harvánek

28. 3. 2017 v Brdech vzplálo vřesoviště na Jordánu. Pojďme si připomenout tento živel a jeho zvláštní okolnosti. Nakousneme i možnosti udržování ploch.

---

Máme tu další malé brdské výročí. Před rokem a měsícem došlo k „živelnému“ požáru na cílové dopadové ploše Jordán. Tehdy jsme přinesli náš komentář a čerstvé fotografie jen pár hodin po požáru. Některá média halasně informovala o zničení nejcennější části Brd. Autoři si moc nedali práci se zjištěním, co se ve skutečnosti stalo. Jaký vlastně pozitivní dopad měl požár na brdskou přírodu.

Pojďme si krátce 28. 3. 2017 připomenout:

 12:36 hod.: nahlášení požáru Krajskému operačnímu a informačnímu středisku Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje

 V souladu s II. stupněm poplachu IZS, byly na místo vyslány profesionální jednotky ze stanic HZS Středočeského kraje Beroun, Hořovice a Příbram, dále letecká služba Policie ČR, vojenská požární hlídka Vojenského útvaru Jince a zásahové jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí Komárov, Zbiroh, Hostomice, Žebrák, Zaječov, Tlustice, Cerhovice, Olešná, Obecnice, Chaloupky, Ohrazenice a Jince.

 15:21 hod.: lokalizace požáru

 16:52 hod.: konečná likvidace požáru

Foto: Hynek Harvánek (Houpák pohledem z Jordánu)

---

I po roce se nezměnily „zvláštní“ okolnosti vzniku požáru:

 Pracovní den: klidné odpoledne bez turistů, bez svědků.

 Podmínky: jasno, skoro bezvětří, vlhká půda, končící vegetativní klid.

 3 samostatná ohniska požáru: ta se spojila v jeden celek. Ti zlobiví turisté.

 Lze vyloučit samovolné vznícení porostu vřesu, který je v tomto ročním období poměrně vydatně zásobován atmosférickou vlhkostí a spodní vodou. Při více jak jednom ohnisku lze také vyloučit nedbalostní čin. (zdroj: tiskové oddělení Ministerstva obrany v dopise pro ObjevBrdy.cz). 

 TV na místě: takřka okamžitá přítomnost televizního štábu. Dobrá, asi profi práce novinářů, budeme tomu věřit.

 Přítomnost "necivilní" osoby: především její urgentní zájem zastavit hasení, nechat hořet, ale ne z důvodu obav z munice… (zdroj: přítomné osoby).

 Pokoutné zjišťování našich zdrojů, informací a jejich předávání: a to přes FB messenger osobou spojenou s klíčovými osobami. Když o nic nešlo, proč takové obavy a praktiky?

Foto: Den po požáru. Předmět doličný nejspíše ne, pravděpodobně po prořezávce bříz. Jsme v I. a II. zóne CHKO! (Hynek Harvánek)

---

Ale dost na téma kdo a jak

V redakci nám opravdu nejde o hledání "nezbedného turisty", nebo zda se po Jordánu procházel pyroman, aby ukojil své potřeby. Důležité je, že se při zásahu nikomu nic nestalo a díky profesionálnímu a rozvážnému zásahu hasičů se požár nerozšířil do okolních lesů.

Současně však také chápeme případné, úmyslné založení z důvodu obnovy vřesovištního porostu. Ona bohužel jiná efektivní cesta tzv. managementu ploch, tedy udržení bezlesí v této lokalitě, což je jedním z bodů plánu péče CHKO Brdy, opravdu asi není. Vegetativně se rozmnožovat neumí, proto je nutné mu vhodné podmínky připravit. Požáry vznikaly na dopadových plochách po dopadu střel za doby armádního využívání běžně. Celkem pravidelně tak docházelo k několika hektarovému spálení vřesu a obnažení na minerální podklad, který je důležitý pro klíčení semenáčků vřesu. Jinak tato krásná rostlina po cca 25 letech začíná slábnout a umírat bez. Situaci velmi rychle využijí semenáčky trav, smrku, břízy, hasivky orličí apod. Vřes následně nemá šanci.

Pomineme-li otázku, do jaké míry je zachování bezlesí na dopadových plochách správné (tématu jsme se nedávno věnovali zde), je zde právě nelehký úkol, jak ony požáry řídit a legalizovat. Vzhledem k lokalitě, kde si troufáme říci je pohyb po cestách bezpečný, nebude stejná situace v prostoru dopadových ploch. Tedy ruční kosení například křovinořezem by bylo v rámci BOZP jistě oříškem. Nehledě na velikost plochy a možnou ekologickou zátěž, stále jsme v I. a II. Zóně CHKO. To samé platí pro případné podmítnutí či podobné činnosti. Současně, ač se na první pohled nezdá, je řízený požár nejspíše právě i nejšetrnější pro ostatní rostliny a živočichy. Rychlý řízený požár dá prostor některým živočichům k úniku a již v hloubce cca 10 cm je nárůst teploty nulový. A především zajistí již zmíněné obnažení minerální vrstvy a „odklizení“ původního porostu z větší části shořením. To bohužel neplatí při ručním kosení či prořezávání. Zastínění ponechanými rostlinami opět nehraje do not vřesu.

Foto: Hynek Harvánek

Avšak řízený požár sebou nese velké mínus, a to je finanční náročnost. Při posledním řízeném požáru na Jordánu v roce 2016 se zde pohybovalo cca 200 osob, převážné hasičů. Těžká požární technika, hasičský tank, vysoko výkonná čerpadla, vrtulník... Náklady v rámci podobného cvičení budou jistě obrovské. A to došlo k obnově jen ½ hektaru. Při požáru v roce 2017 shořelo 5 hektarů porostu.

Nelehká situace je pak především z pohledu legislativního. Náš právní řád neumožňuje přímé využití tzv „řízeného“ požáru. Jsou však možné cesty právě přes hasičské cvičení, což nám potvrdilo Ministerstvo obrany v zaslaném dokumentu pro náš portál těsně po požáru:

Současná legislativa uvedenou činnost jednotek HZS MV ČR umožňuje v rámci námětu cvičení. Konkrétně:

Současná právní úprava sice v zákoně č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o PO) výslovně v ustanovení § 5 odst. 2, zakazuje právnickým a podnikajícím fyzickým osobám vypalovat porosty. Avšak v případě ustanovení § 22 odst. 2 v návaznosti na zpracovaný námět (např. požár dopadových ploch…) cvičení jednotek HZS MV ČR prakticky umožňuje a naopak ukládá vlastníkovi nemovitostí toto právo akceptovat.

Pokud ovšem vlastník nemovitosti nesouhlasí s provedením takto zpracovaného námětu cvičení, může využít tzv. „opravný“ prostředek v souladu s ustanovením § 22 odst. 3, zákona o PO s uvedením důvodu nesouhlasu. Podmínkou pro provedení cvičení je pak vydání rozhodnutí ze strany HZS kraje nebo obce se zdůvodněním oprávněnosti provedení cvičení s touto tematikou.

V té době jak Ministerstvo, tak Hasičské záchranné sbory Středočeského a Plzeňského kraje nebyly nikým pro tuto aktivitu osloveny.

Foto: Hynek Harvánek

Co řící zavěrem?

Naplnění Plánu péče CHKO Brdy bude nelehkým oříškem. Na dalších plochách v Brdech již druhým rokem Správa celkem úspěšně naplňuje management bezlesí formou pastvy koz a krav. Jedná se především o lokality Hrachoviště, Kolvín a Padrtě. Zde vzácné rostlinné druhy ohrožuje velmi expanzivní třtina křovištní (Calamogrostis  epigejos). Ale jak jsme si již uvedli, v případě dopadišť a vřesu jako takového, bude péče mnohem náročnější. Upřímně držíme správě CHKO opravdu palce, jak se říká "je to výzva".

Opět se zde dotýkáme otázky z předešlých článků o dopadištích. Konkrétně, zda je nutné a vůbec možné, 100% zachování bezlesí na dopadištích. Zda není vhodné z části vrátit původní vřesovištní a podmáčenou Baštinu Brdům, nechat to na ni. Podobný experiment již běží v Jedlině právě na Jordánu. Jakési pomyslné bezzásahové místo dopadiště, které již vzrostlý porost pohltil. Léta ukáží, co je správné.

 

(hyh)