24|6|2024 - Redakce ObjevBrdy.cz
Jeden ze tří nejtajnějších skladů sovětské armády, které ukrývaly jaderné hlavice, se nacházel nedaleko Míšova, v Brdech. Vítejte ve skladu JAVOR 51.
Jeden ze tří nejtajnějších skladů sovětské armády, které ukrývaly jaderné hlavice, se nacházel nedaleko Míšova, v Brdech.
Vítejte ve skladu JAVOR 51.
Proč tak tajný objekt? Oficiálně totiž nikdy na našem území jakékoliv jaderné zbraně nebyly.
A jejich utajení bylo tak úspěšné, že povědomí o nich neměla ani tehdejší sovětská okupační armáda, ba ani samotný prezident Československé socialistické republiky.
Oficiálně totiž nebyly ani nikde jinde, než v Sovětském svazu.
Opak byl však pravdou. Podobné, opět velice utajené sklady totiž existovaly v Polsku, Maďarsku, tehdejší NDR anebo v Bulharsku. S nástupem "studené války" sovětská doktrína mluvila velice jasně: v utajené mezivládní smlouvě, jež mimochodem vycházela záměrně z válečné smlouvy z r. 1943 zaznělo téměř nekompromisně: "dejte místo" a my se postaráme o provoz a náklady uvnitř výhradně sami.
Sovětský zájem tu umístit jaderné zbraně se datuje od počátku 60-tých let.
V r. 1964 je podepsána utajená mezivládní smlouva, ve které se zavazuje tehdejší ČSSR vystavět dle dodaných plánů tři vojenské objekty. V 1. pololetí 1967 jsou všechny tři připraveny k předání.
(O které dva další sklady jde? Červený Újezd u Bíliny (Javor 50) a pak vojenský újezd Ralsko (Javor 52). Oba sklady jsou zničené a nepřístupné, poznámka redakce).
Obrázky: reprofoto video Badatelé.Net: "Přísně tajný sklad atomových zbraní v Brdech" (Youtube)
Po srpnu 1968 jsou v místě dislokovány sovětské jednotky a ani československé úřady bohužel nevědí, co se na místě děje. Od r. 1968 do r. 1990 tak nejsou doslova žádné ověřené zprávy o činnosti jednotek uvnitř skladu JAVOR 51 a zbývají tak jen dohady.
Území bylo obehnáno trojitým plotem (v jednotlivých zónách) a ani československé jednotky, které objekt strážily, nevěděly, co se vozí dovnitř objektu. Přímý telefon z Brd až do Moskvy však avizoval, že se nejedná o běžné konvenční zbraně.
Brdský sklad mohl obsáhnout až 120 bojových hlavic (v nejlepší případě), tedy na území tehdejšího Československa tu mohlo být až 360 kusů hlavic s jadernou náloží (dalších 2x120 ks ve zbývajících dvou objektech). Všechny objekty Javor 50, 51 a 52 byly úmyslně zcela identické, po převelení tak sovětští důstojníci stále pracovali ve známém, neměnném prostředí. Změnila se pouze lokace jejich působnosti.
Umístěné střely dle odborníků nepotřebovaly unikátní a satelity viditelná jaderná odpalovací sila.
V případě jaderného konfliktu se tak zvláštní ruské oddíly měly sestkat s dalšími sovětskými nebo československými dělostřelci poblíž západních hranic, kde pomocí mobilních odpalovacích zařízení měly tyto hlavice odpálit na předem určená místa..
Zajímají vás detaily? Mrkněte na krásné video o brdském JAVORu 51.
Přivítají vás Badatelé.net a Nadace Železná opona.
(pep)
Muži: 80% | Ženy: 0% | Rodiče: 0% | Chodec: 80% | Běžec: 0% | Cyklista: 0% | In-linista: 0% | Lezec: 0% | Běžkař: 0%
Sklady byly součástí poměrně velkých kasáren Borovno - Míšov, ve spodní části areálu, kde dodnes stojí pěti patrové paneláky, kasárna využívala sovětská armáda. O přítomnosti sovětských vojáků v Míšově, i v souvislosti s dalším vojenským areálem na Hřebenech ("Klondajk"), věděl každý, kdo o to měl zájem. Neřekl bych, že sověti tyto zařízení bůvhíjak kryli, spíše naopak. Dělali všechno proto, aby způsobili rozruch, což si můžou pamatovat třeba obyvatelé v Rožmitále, když s každým vlakovým transportem byly na každé křižovatce kulometná hnízda. Otázka je, jestli to nebyla pouhá kamufláž, v tehdejší době důležitá a nákladná taktika. Jestli si dobře vzpomínám, přítomnost jaderných hlavic do dnešního dne nikdo nepotvrdil. Myslím, že je namístě hovořit spíše o pravděpodobném skladě jaderných hlavic a v této věci sbírat další informace. Většina informací v muzeu je založena na domněnkách.
12|12|2024 Jan: Po nalezení této trasy vhodné pro kočárky jsme se s rodinou a malým miminkem nadšeně vydali po lesní..
12|12|2024 Radomil Šukač: Nejhoršī