Inzerce

Neuvěřitelně kulatých 200 let od zahájení výstavby Lázské nádrže v Brdech uplyne právě letos!

7|11|2018 - Petr Piskač, MBA

* Po Brdské vločce vytesané na Lipovsku, kulatinách pádu vrtulníku MI25 na Jordánu a také kulatého výročí zabití Linka pytláky letos Brdy oslaví další velmi významné výročí: krásných a neuvěřitelných již 200 let (!) od zahájení výstavby Lázské nádrže (L.P. 1818, "Neue Werk Teich").


Neuvěřitelně kulatých 200 let od zahájení výstavby Lázské nádrže v Brdech uplyne právě letos!

Ano, je to tak!
Letos tomu bude přesně již neuvěřitelných 200 let (!) od zahájení tak důležité stavby, která plní svůj účel dodnes..
Stěží uvěřitelné, jak čas neúprosně plyne.

 

Za vším hledejme od počátku vodu..

Co by byla Příbram a celý tehdejší rudní revír bez brdské vody!

Pouhé nic. Stále se rozvíjející, velmi bohatý březohorský stříbrnorudní revír byl tehdejšími technologiemi zcela závislý na vodě a páře. Parní těžní a dopravní stroje dopravovaly dolů do podzemí horníky a techniku, zpět na povrch pak navíc i onu vytěženou rudu. Ta se na povrchu dále zpracovávala několikanásobnými vodními propírkami.

Ale nebyla to jenom tradiční hornická činnost, nýbrž také následné zpracování rudy a také výrobky, tedy především další voda nutná pro huťský průmysl. Spousty a spousty hektolitrů vody.
Avšak: bylo-li horké letní počasí, nezřídka se stávalo, že Litavka, pramenící pod Malým Tokem a Brdci (839 m) rychle vysychala a Březovým Horám se voda nedostávala. A tak tehdejší báňské vedení začalo hledat náhradní řešení.

Koruna Lázské nádrže. V pozadí vrchol Brdce, 839 m. Foto: Petr Piskač, MBA, redakce ObjevBrdy.cz

 

"Erzherzog Franz Karl Teich" nebo "Kunst Teich"?

Tím náhradním řešením byly dvě zcela nové a oddělené stavby: nové vodní dílo a také vodní kanál, kterým měla zadržená voda proudit až k Březovým Horám (později byl tento kanál nazván Struhy a jeho částečně velmi zachovalé fragmenty lze v Brdech dodnes najít).

Po r. 1815 se začalo pro stavbu zamýšleného vodního díla hledat nejvhodnější místo.
Takřka ideálním se jevilo místo právě pod prameništěm brdské říčky Litavky, která měla celý vodní rezervoár dlouhodobě plnit. Celou zamýšlenou stavbu geometři zaměřili a na jaře r. 1818 byla výstavba tehdejší nádrže oficiáĺně zahájena. Jak vidíte, je tomu nyní již přesně krásných, kulatých 200 let!

Lázská nádrž z Vrcholu Brdce, 839 m. Foto: Hynek Harvánek, redakce ObjevBrdy.cz

 

V té době pokrýval vytýčené místo běžný brdský les, který musel být předně zcela vymýcen.
Dřevo, které se na místě vytěžilo, následně také posloužilo při výstavbě, nic nepřišlo na zmar. 
Dle dobových záznamů zde po celých pět let pracovalo až tisíc lidí denně!

Po vymýcení lesa bylo třeba založit nosnou hráz, muselo se tedy dostatečně hluboko hloubit a současně na místo přivážet tuny dalšího nutného stavebního materiálu. Výhradně na dřevěných povozech a koňmo. Vozil se stavební kámen a také nutný jíl, který nepropouští vodu.

Kamené kvádry posloužily jako pevný, nosný prvek hráze, zhutněný jíl v mezerách mezi kameny zajišťoval celkovou vodonepropustnost (související otázka: nevozil se stavební kámen na stavbu Lázské a Pilské nádrže z dnes sotva znatelného lomu pod vrcholem Malé Ohrádky, 734 m??)

Hloubení, navážka a hutnění se provádělo výhradně ručně, pracovalo se celých, dlouhých pět let od brzkého jara do každoročního příchodu tvrdé brdské zimy, a to až do důležitého data: 11. září 1822.

Do Brd tehdy přijel habsburský arcivévoda František Karel Habsbursko-Lotrinský, druhorozený syn císaře Svaté říše římské, Františka II., aby právě dokončené dílo "Neue Werk Teich" osobně shlédl. Tak významná stavba to tehdy byla! Celých 15m vysoká hráz patřila v té době k těm nejodvážnějším stavbám.

Arcivévoda František Karel (obrázek: Wikipedia)


 

Avšak ohledně pojmenování zmíněného vodního díla najdeme dnes několik nepřesností. 
Zmatky ve jménech přineslo používání hned několika názvů najednou, v těsném časovém odstupu. Jak to tehdy skutečně bylo? Jaké názvy se tehdy k Lázské nádrži vztahovaly?

 během samotné výstavby: "Neue Werk Teich" ("Novohuťský rybník", a to ještě před tím, než začala být nádrž budována a kdy nezadržovala jakoukoliv vodu. Místo bylo pod tímto názvem zaneseno v mapě již před samotnou výstavbou)
 ihned po dokončení: "Kunst Teich" (volně přeloženo jako "Umělecký rybník", dle mapy II. vojenského mapování z let cca 1840 a dále dle císařského otisku Stabilního katastru z r. 1839)
 až na následné mapě III. vojenského mapování se poprvé objevuje název: "Franz-Karl Teich", s vedlejším názvem "Laaser Teich", ("rybník Františka-Karla"..)

 teprve po dokončení sousední Pilské nádrže (původně Žofiinský rybník) se oficiálně okolo r. 1859 na mapách objevuje u Lázské nádrže již známý nápis  "Franz-Karl Teich".
Tedy "rybník Arcivévody Františka Karla", připomínající jeho velkorysou návštěvu v r. 1822.

Dávná historie: po doteku doslova magická.. Foto: Petr Piskač, MBA, redakce ObjevBrdy.cz

 

Tragédie Pilské nádrže L.P. 1854 dostatečně varovala..

V r. 1853, tedy o třicet jeden rok později, byla jen o pouhé dva kilometry severovýchodě dokončena další nádrž: Pilská (původně Sofiin rybník) a to se stejným záměrem: přivést další vodu k Březovým Horám.

Dlouhotrvající deště však již o rok později (1854) skončily katastrofou: hráz Pilské nádrže se protrhla a od mnoha lidských obětí a utrpení níže ji ušetřilo pouze včasné zpozorování a varování hlídek na koních, které včas upozornily na blížící se katastrofu. 
Škody materiální byly vysoké, lidské naštěstí ne.

Vraťme se však k Lázské nádrži: v r. 1857 je zjištěna porucha Lázské hráze a porucha výpustního potrubí. Události protržené Pilské nádrže dostatečně varovaly, Lázská nádrž prochází historicky 1. opravou: dřevěné potrubí, kterým se voda z nádrže vypouštěla, přestalo fungovat.
Ve vodě se objevil i původní těsnící jíl. Proto byla nádrž zcela vypuštěna, dřevěné potrubí bylo odstraněno a vyhloubila se (hornickým způsobem, na onu dobu převratně) podchozí kamenná štola vejčitého tvaru, která byla svým tvarem hned dvakrát zalomená.

Příčný řez korunou Lázské nádrže, včetně poměrů svahování.. Skica: Povodí Vltavy, státní podnik

 

Hráz byla zvětšena a zesílena (původně koruna hráze šířky 4 metry, nově 6,7 metru), a v místě zjištěné poruchy zcela nově vytvořena.
Pevnost nové stavby vyzkoušela obrovská průtrž mračen r. 1897, kdy přívaly vody byly natolik silné, že jen s vypětím všech sil bylo zabráněno protržení hráze. Za německého protektorátu v r. 1943 byl následně rekonstruován bezpečnostní přeliv a kaskádový odtok.

V rozmezí let 1991 až 1993 prochází Lázská nádrž další rekonstrukcí.
Opravuje se původní štola, je vybudován věžový objekt nad hladinou, sloužící k odběru vody.

 

Vodní nádrž Láz, v CHKO Brdy na Příbramsku. Foto: Petr Piskač, MBA, redakce ObjevBrdy.cz

 

Vodní kanál v Brdech: 17,5 km dlouhé Struhy

Aby voda doputovala až na Březové Hory, budoval se souběžně s hrází Lázské nádrže z kamene skládaný vodní kanál, dlouhý celých a neuvěřitelných 17,5 km, pojmenovaný později jako Struhy.

Kanál, který nejprve ostře klesal k Bohutínu který následně obešel, aby pod příbramskou Zdaboří "běžel" již téměř vodorovně po vrstevnici. Přes blízký Drkolnov se voda dále bez potíží dostala až k Březovým Horám, a tak se kola stříbrného, březohorského rudního revíru, točila dál. 

Obě stavby tak fungovaly zcela bezchybně!

Dochovaná část vodního kanálu STRUHY v CHKO Brdy na Příbramsku.. Foto: Petr Piskač, MBA, redakce ObjevBrdy.cz

 

Lázská nádrž v číslech

  rok výstavby: 1818-1822
  rozloha: 17,4 ha
  zadržovaný objem vody: 958 000 m3
  rozloha zadržovaného povodí: 7,8 km2
  výšková kóta koruny hráze: 643,26 (m n.m.)
  délka hráze: 255 m
  šířka koruny hráze: 6,7 m
  výška hráze nade dnem: 15,70 m
  průměrný, dlouhodobý roční průtok Qa: 0,060 (m3/s)
  N-letý průtok Q100: 18,8 (m3/s)
  vodárenský odběr: DN 400
  délka bezpečnostního přelivu: 21,80 m
  max. kapacita: 35,7 (m3/s)
  počet výpustí: 2


 

A Lázská nádrž z ptačí perspektivy.. Foto: Povodí Vltavy, státní podnik

 

V novodobém věku voda již neslouží příbramským dolům, kde nastává postupný útlum těžby, ale již po druhé světové válce je přiváděna již téměř výhradně pro potřebu obyvatel 35 tisícové Příbrami.
Město, které rostlo souběžně s rozvojem uranového průmyslu.

Nemělo k dispozici jiný zdroj pitné vody, než tři nádrže, ležící v CHKO Brdy: Octárnu, Pilskou a Lázskou nádrž. Voda ze všech tří nádrží tak proudí ke svým brdským úpravnám vody, a dále do města Příbrami a okolí.

Z původní štoly pod Lázskou hrází se zachoval portálový vstup a celkem 60 m štoly.
Ta je dnes vedena jako technická památka..

(pep)

 

Diskuze

Průměrné hodnocení: 100%

Muži: 0% | Ženy: 0% | Rodiče: 0% | Chodec: 0% | Běžec: 0% | Cyklista: 0% | In-linista: 0% | Lezec: 0% | Běžkař: 0%

Líbil se Vám tento článek? Rádi byste něco doplnili?

M.V. |

Super!******

Vyhledávač tras
Počasí v brdech
15.11
Předpověď počasí - ikonka
Čtvrtek
16.11
Předpověď počasí - ikonka
Pátek
17.11
Předpověď počasí - ikonka
Sobota
18.11
Předpověď počasí - ikonka
Neděle
Nejnovější hodnocení
Nejnovější hodnocení
Objevujte Brdy s námi: Smrková studánka.. - 100%

15|11|2018 Hynek: Na pár opravených studánek ze strany VLS jsem v Brdech narazil. Určitě fajn a chválím. Ale nesedí mi..

přečíst >>

Prošli jsme novou Lesnickou naučnou stezku Klobouček. Jaká je? - 100%

15|11|2018 Mirka: Pane Pavle, jenže ty letáčky, o kterých píšete, tam na místě nebyly. Schránka prázdná.

přečíst >>

Tajemný vrch Zavírka - nová fakta, 1. díl - 100%

15|11|2018 pavel: Super a díky. Konečně něco konkrétního o Závirce, které má hlavu a patu a není jen snůškou domněnek a..

přečíst >>

Prošli jsme novou Lesnickou naučnou stezku Klobouček. Jaká je? - 100%

15|11|2018 pavel: Musím se trochu NS zastat. Na letáčku, který je k disposici u startu NS na parkovišti, se uvádí, že část..

přečíst >>