Sledujte s námi reportáž ŽIVĚ! 2. den Vědecké konference BRDY - KRAJINA, HISTORIE A LIDÉ.

15|11|2017 - Redakce ObjevBrdy.cz

* Dobrý den i dnes všem z města Rožmitál pod Třemšínem.. * Včera a dnes tu v Podbrdském muzeu probíhá Vědecká konference BRDY - KRAJINA, HISTORIE A LIDÉ.
* S naší redakcí ObjevBrdy.cz můžete sledovat vše v naší ŽIVÉ, ON-LINE REPORTÁŽI!
* Čekají na vás mimo jiné příspěvky také glosy, rozhovory, zajímavosti z Brd.

---

Dobrý den vážení návštěvníci našeho portálu
aktuálně sledujete naši ŽIVOU ON-LINE REPORTÁŽ z Vědecké konference BRDY - KRAJINA, HISTORIE A LIDÉ, která se koná dnes a zítra (14.-15.11.2017) v prostorách Podbrdského muzea v Rožmitále pod Třemšínem, Palackého ulici.
Na místě budeme po celou dobu konání konference (po oba dny) a průběžně vás budeme informovat o všech příspěvcích, které zde zazní. Také přidáme nejrůznější glosy a rozhovory s námi, které od účastníků na místě zaznamenáme.

Na závěr se velice omlouváme všem účastníkům konference, že v naší reportáži nezaznamenáme veškeré akademické či profesní tituly všech účastníků konference. Důvod je prostý: snaha o vyšší přehlednost, snazší orientaci v reportáži a co nejmenší chybovost..

Předem všem velice děkujeme za pochopení a přejeme vám, čtenářům příjemný, čtenářský i vědecký zážitek!
Petr Piskač, MBA, Redakce ObjevBrdy.cz

 

Středa, 15. listopadu 2017, Podbrdské muzeum
Rožmitál pod Třemšínem

---

Vážení čtenáři,
co nevidět bude zahájen 2. a poslední den vědecké konference o Brdech.
Budeme ON-LINE po celý den s vámi. Zprostředkujeme vám nejdůležitější příspěvky, glosy, rozhovory. Uložte si odkaz na naši stránku, sledujte opět naši psanou reportáž..

---

6:52 hod.    A začínáme statistikou včerejšího dne: jste fantastičtí!
Jen za včerejší (úterní den) 14.11.2017 shlédlo naši reportáž 768 zobrazení!
To je pro nás neuvěřitelné číslo. Všem velmi děkujeme za zájem, těší nás to.
I dnes budeme přenášet nejzajímavější informace z posledního dne vědecké konference o Brdech.

 

8:16 hod.  Vážení čtenáři, 
přejeme všem pěkné ráno opět z Podbrdského muzea z Rožmitálu pod Třemšínem.
Opět jsme již na místě jako první, a téměř 30 minut před začátkem jsme plně připraveni.
Počasí: oblačné, jen 2°C nad nulou.
Na obrázku dole ranní pohled na horu Třemšín (827 m) v Brdech ze silnice I/18 Příbram - Rožmitál pod Třemšínem. Není to příliš viditelné, ale sníh na vrcholu stále je!

 

8:32 hod.  Co musíme velmi pochválit, je naprosto dokonalý občerstvovací servis pracovnic Podbrdského muzea a p. Smolové z Oblastního archivu Příbram, jež se tu starají o drobné občerstvení, včetně kávy, čaje a osvěžující brdské vody.
Vše je krásně čisté, všeho plný dostatek. Co najednou není je ihned doplněno. Palec nahoru za logistiku, zájem i nadšení. Je to opravdu dobrá vizitka města Rožmitál pod Třemšínem , Podbrdského muzea a Státního okresního archivu v Berouně v čele s Mgr. Jiřím Topinkou, kteří celou konferenci z velké části úspěšně připravili.

Řečnická otázka zní: vypadalo by to takto všude?

 

 

8:54 hod  Sál se začíná pomalu plnit příchozími účastníky středečního dne.
Trochu se ještě vylepšilo ozvučení sálu, aby i v zadních řadách bylo dobře slyšet.
Ještě před začátkem se u nás zastavují někteří řečníci a pochvalují si naši včerejší reportáž, kterou ještě v noci četli. Moc se jim líbila! (jsme upřímně rádi - dovětek redakce)..

---

 9:01 hod  Již nyní je zřejmé, že i dnes začínáme se zpožděním.
Začátek byl stanoven na 9:00 hodin. Sál je stále poloprázdný, z foyae muzea stále zní hovor a cinkot šálků s ranní kávou. Osobně se nejvíce těšíme na vyprávění Josefa Hrdiny a jeho příspěvek o lesmistrovi Karlovi Gangloffovi a také příspěvek J. Velfela o Brdech v době hitlerovské okupace.

 

 9:07 hod  Vážení čtenáři, je přesně 9:07 hodin a právě nyní byl zahájen 2. (poslední) den vědecké konference o Brdech.

---

  C) Lidová kultura a každodennost

---

9:08 hod - Slovo si bere autor 1. dnešního, středečního příspěvku, p. Karel Foud (Národní Památkový ústav), a představuje svůj příspěvek, jenž nese název:
 Historický lidový stavební fond Rokycanska a jižního Plzeňska na příkladech obcí z podhůří Brd

V celém území Brd se dochovalo několik velmi zajímavých lokalit z hlediska urbanistického.
Lidová architektura v Brdech je velmi podobná té v Českém lese. Má neopakovatelný charakter původních dřevěnic mnohdy dokonce již z 2. poloviny 18 století!

Jako příklad zde p. Found uvádí obce Trokavec, Dobřív, Strašice, Skořice a Těně. Charakteristické jsou přízemní, srubové stavby, se sedlovou střechou, ve štítu s malou polovalbičkou.
Původní střešní krytinou byly štípaný šindel, postupem času vyměněn nejčastěji za eternitové šablony.

 Obrázek z webu NPÚ z Dobřívě - pro ilustraci původní brdské architektury

Ale nejsou to jen původní obytné domy. Tradičními v Brdech jsou také původní obecní zvonice a křížky. Nejcenější je však tehdejší citlivé propojení sídel s brdskou krajinou, což se dnes již příliš bohužel neděje.

   Mimořádně poutavé vyprávění z pohledu tradiční historické architektury v Brdech, doprovázené mnoha krásnými fotografiemi.
Povedené!

---

9:27 hod - Slovo si bere autorka 2. dnešního, středečního příspěvku, p. Kateřina Sedlická (Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.; spoluautorkou referátu je Dana Motyčková), a představuje svůj příspěvek, jenž nese název:   
 Vesnické stavitelství v oblasti Brd v historické plánové, kresebné a fotografické dokumentaci.

Za 2. světové války vzniká speciální Národopisná komise při České akademii věd a umení, v níž pracovali převážně architekti a dále posluchači Uměleckoprůmyslové školy v Praze.
Cílem komise bylo pomocí měření a fotografování exaktně dokladovat typickou vesnickou architekturu. Vznikala tak velmi přesná zaměření a výkresová dokumentace.

Autoři sice neměli žádné předchozí znalosti ohledně terénního průzkumu, ale komise, vedená význačnými osobnostmi v oblasti památkové péče, zajistila dostatečné teoretické podklady. Připomínáme, že během protektorátu byly uzavřeny vysoké školy, tento zákaz se však nevztahoval na Uměleckoprůmyslovou školu, která v té době byla školou odbornou.

V oblasti Brd pracovalo na zaměřování pět architektů - Vojtěch Kubašta s Rudolfem Ungerem, Vladimír Nevšímal s Vladimírem Jeníčkem a Bedřich Schránil.

Nyní se prezentují stavební výkresy konkrétních domů (půdorys stavby, řezy stavby) včetně základních kót. Nezaměřovaly se však jen obytné budovy, ale autoři věnovali svou pozornost také drobným stavbám - studním, zvonicím apod. Stranou jejich zájmu nezůstalo ani typické domovní vybavení - například tradiční brdské dřevěné stoly či židle.

Jako vzorové příklady jsou uváděny např. domy v Horním a Dolním Lázu na Příbramsku, Příkosicích a zaniklé obci Padrť.

 

---

9:45 hod - Slovo si bere autor 3. dnešního, středečního příspěvku, p. Zdeněk Vejvoda (Etnologický ústav AV ČR), a představuje svůj příspěvek, jenž nese název:
 Písňový repertoár obyvatel zaniklých brdských vsí ve sbírce Bohuslava Vyhlídky

Zmíněny jsou násilně vystěhované obce v okolí dnešních Padrťských rybníků německou brannou mocí. Sběratel místních lidových písní Bohuslav Vyhlídka začínal jako učitel v obci Padrť, kam se po odmlce opět vrátil. Na místě působil až do r. 1941, byl členem ochotnického a hasičského spolku, kronikářem. Zaznamenal významou sbírku 835 lidových písní z Brd a Podbrdí, drtivá většina je právě původem z obce Padrť a blízkého okolí.

Nyní zní reálná ukázka písně z Padrtí O hastrmanovi, jako druhá ukázka zní píseň Kdyby byla Příbram..

Celá, nesmírně cenná sbírka všech 835 písní je dnes uložena v archivu Etnologického ústavu AV ČR.

 

---

10:02 hod  je zahájena druhá diskuse k tématu sbírky písní
Zodpovídají se odborné dotazy, nyní zejména ke sbírce lidových písní Bohuslava Vyhlídky.
Přednášející p. Vejvoda zdůrazňuje v odpovědi význam sbírky: "je zapsáno vše, i co se zdálo komukoliv jinému bezcenné. Písně jsou mnoha slokové a vyžadují nesmírně mnoho badatelského času a úsilí".

 

---

10:06 hod - Slovo si bere autorka 4. dnešního, středečního příspěvku, p. Lenka Blažková  (Hornické muzeum Příbram), a představuje svůj příspěvek, jenž nese název:
 Jan z Babí hory. Příspěvek k výrobě šiškových Fořtů, Fabiánů

Jan Čáka byl v roce 1968 první, kdo na Podbrdsku šiškové figurky podchytil a popsal.
Jejich výroba je na Podbrdsku (např. St. Podlesí) doložena již v poslední třetině 19. století. Šlo o postavičku šiškového fořta, které se v okolí vrchů Baba a Plešivec říkalo také Fabián.

Od 70. let 20. století docházelo samovolně ke splývání obou termínů (fořt, Fabián) a dnes značná část veřejnosti vnímá Fabiána, ochránce Brd, právě v podobě figurky ze šišek. Tělo figurky bylo tvořeno ze smrkových šišek, hlavička, ruce a nohy se vyřezávaly ze dřeva, obvykle lípy. Výroba byla celoroční, v létě se figurky prodávaly jako suvenýr turistům, v zimě patřily k sortimentu mikulášských a vánočních trhů. Na Podbrdsku se používaly jako součást výzdoby oken v zimním období na vesnicích ležících v těsném sousedství lesa.

Nejstarší figurka "Fabiána" s původní polychromií (vyrobena okolo r. 1900) je uložena v Depozitáři a archivu města Dobříš, několik, většinou novodobých exemplářů, vlastní také Hornické muzeum Příbram. Figurka se doplňovala dalšími přírodninami, zejména lišejníky, např. terčovkami (bublinatá, otrubčitá) a provazovkou vousatou, která se požívala na vlasy a vousy fořta.

Při zachování stabilní teploty a vlhkosti lze podobné figurkybez většího poškození uchovat až 100 let, jak dokazují dva nejstarší dochované exponáty z muzejní a soukromé sbírky. 

Nyní probíhá prezentace nejrůznějších fotografií brdských Fořtů a Fabiánů mnohých autorů z nejrůznějšího období.

 

---

10:25 hod  je zahájena další diskuse k tématu Fabián.
Zodpovídají se odborné dotazy, ohledně historického bádání o Fabiánovi. Porovnává se také figurka Krakonoše a Fabiána. Velmi náročné je uchování původních figurek v co nejlepším stavu. Základem je stálá teplota (19°C), určitá vlhkost vzduchu a minimální přesouvání (putování figurky).

---

10:27 hod  je vyhlášena krátká přestávka po dokončeném 1. bloku.
  Naše stránka ON-LINE přenosu doteď (10:30 hod) načetla 224 zobrazení.
Všem čtenářům velmi děkujeme za zájem, motivuje nás to!

 

---

10:49 hod - Slovo si bere autor 5. dnešního, středečního příspěvku, p. Roman Punčochář  (Státní okresní archiv Beroun), a představuje svůj příspěvek, jenž nese název:
 Turistika v Brdech

V brdské literatuře je organizovaná turistika zmíněna bohužel velice málo. Největšími progátory turistického pohybu v Brdech byli od provopočátku skauti. Nebyli ani zdaleka, prezentují se historické fotografie z 20-tých let ze skautského oddílu Březové Hory u Příbrami. Jedním z nejoblíbenějších tras byl výlet právě z Březových hor na Carvánku, Tok a přes hájovnu na Boru zpět.

Brdské cesty brázdí skauti jak pěšky tak na kole, později kola vyměňují za první motorky. Odezva nádherných míst v Brdech se mezi skauty rychle šíří a Brdy tak později objevují skauti z Prahy a Plzně. Nejoblíbenější byly tábory sautů u Lázské a Pilské nádrže, spojené s koupáním v obou nádržích a vyjížďkami na lodičkách.

Nyní se prezentují dobové skutské snímky.

Brdy nebyly jen letní záležitostí, ukazují se i obrázky skautů, lyžujících na brdských svazích. Postupně se připojuje Klub Českých turistů a Brdy se objevují na čertovských prkýnkách v zimě.
Vyhlášené cvičné svahy byly mimo jiné na Kolvíně a Padrtích.
Šumava byla pro mnohé začínající skautské lyžaře velmi náročná, Brdy se tak staly ideálním začátečnickým výukovým terénem. A také levnějším a mnohem lépe dostupnějším, než Šumava.

Valdek, Tři Trubky, Carvánka, Tok, Klobouček a brdské nádrže Pilská, Lázská, Octárna, to jsou nejnavštěvovanější brdská místa. V zápětí je doplňují další objevená místa, jako je Jindřichova skála, Koníček, Jinecké hřebeny. Zájem o Brdy nutí Klub Českého turistů připravovat první brdské mapy a značkovat první trasy.

 

Přednáška byla věnována období První republiky a rozdělena do tří drobných okruhů:

1. Brdy a Podbrsko – Kolébka českého skautingu
2. Brdy a lyžování?
3. Klub Československých turistů – Podbrdská župa.

Promítané obrázky byly doplněny popisy výletů ze skautských kronik a propagací cestovního ruchu z časopisů KČST.

 

---

11:09 hod - Slovo si bere autor 6. dnešního, středečního příspěvku, p. Ivan Jakubec  (Filozofická fakulta UK Praha), a představuje svůj příspěvek, jenž nese název:
 Brdy - Destinace turistického ruchu za protektorátu?

p. Jakubec zmiňuje těsně před počátkem 2. světové války velký zájem tehdejšího starosty Příbrami, který požaduje uvolnění části Brd pro turistický ruch jako možné turistické náhrady za odcizená území Sudet (Šumava, Krkonoše). V požadavku zazní silný zájem na zrušení vojenského využití okrajových částí Brd (Lázká a Pilská nádrž, Třemošná hora..)

S příchodem německých okupantů v r. 1939 a plným převzetím Brd německým wehrmachtem je však žádost striktně zamítnuta, naopak se území rozšiřuje v oblasti Kolvína a Padtrě o další nově zabrané území a násilné vystěhování obyvatelstva, zrušení všech živností v místě a  zrušení také všech turistických nocleháren, které v místě nabízely ubytování pro veškerý turistický ruch.

Za Brdy, které se tak během protektorátu pro turistiku zcela uzavřely, bylo potřeba najít náhradních turistických cílů. Do popředí se tak dostává zejména příbramská Svatá Hora a další památky, které leží mimo vojenský prostor.

---

11:26 hod  je zahájena další diskuse k tématu Turistika v Brdech
Zodpovídají se dva odborné dotazy, ohledně bývalé meziválečné organizované turistiky.

 

 

11:29 hod - Slovo si bere autorka 7. dnešního, středečního příspěvku, p. Lenka Svobodová (Státní oblastní archiv v Praze), a představuje svůj příspěvek, jenž nese název:
 Církevní život v Brdech v 50-tých letech 20. století ve světle hlášení

Ani v Brdech 50-tá, komunistická léta církvi nepřála. Přichází poutavé vyprávění těžkého, leč někdy velmi úsměvného života kněžích a řeholníků v Brdech a Podbrdí.
Funkcionáři, tehdejší nově vzniklé národní výbory, okresní církevní rady, ti všichni byli tehdejšími přímými účastníky těchto událostí.

Tehdejší komunistická strana neměla v oblibě ani dosud běžné, obecní církevní tradice a zvyky. Mezi ně patřila i výuka náboženství na školách. Vymýšlely se tedy nejrůznější obstrukce, kterak dětí, které by se rády náboženství učily, bylo co nejméně.

Byla to doba nejrůznějších posudků a hlášení o církevních představitelích.
Prezentují se mnohé úsměvné historky o nemyslnosti bývalého režimu a 50-tých let obecně..
Nezapomeňme, že do r. 1950 byla veškerá matrika vedena právě u církevních představitelů.

 

---

11:47 hod  byla vyhlášena i dnes řádná polední přestávka na oběd.
Přejeme všem dobrou chuť ke všemu středečnímu obědu!
Pokračuje se opět od 12:45 hodin.

---

  D) Osobnosti a rody

---

12:47 hod   vítejte zpět po obědě.  Morálka se zde však již uvolňuje, sál je poloprázdný,
poměrně velké skupinky stále hovoří ve foyae muzea, ačkoliv již začal nový příspěvek.

---

 

12:50 hod - Slovo si bere autor 8. dnešního, středečního příspěvku, p. Petr Kolář (Státní oblastní archiv Plzeň), a představuje svůj příspěvek, jenž nese název:
 Od Stavovského povstání k nucené daržbě. 110 let správy Vratislavů z Mitrovic na panství Mirošov

 

---

13:05hod - Slovo si bere autor dalšího středečního příspěvku, p. Hana Hrachová (Státní oblastní archiv Rokycany), a představuje svůj příspěvek, jenž nese název:
Josef Konigsmark a jeho podíl na poznání Brd

 

13:22 hod  je zahájena další diskuse k předchozím dvou tématům.
Zodpovídá se jeden drobný dotaz, který se týká upřesnění polohy.

 

---

13:25 hod - Slovo si berou autoři dalšího středečního příspěvku, p. Josef Hrdina a p. Kristýna Poláčková (Arcibiskupství pražaské), a představují svůj společný příspěvek, jenž nese název:
 Český archimédes - Rožmitálský lesmistr Karel Gangloff

Karel Gangoff se narodil r. 1809 v Praze. Od mala mu učarovalo lesnictví, díky svému otci, který ho často brával do lesů rožmitálského panství.

Lesnickému řemeslu se učí původně v Orlických horách, začátek své praxe v rožmitálských lesích se datuje mezi lety 1831 až 1839. Poté se přesouvá na Vysočinu, na statek v Červené Řečici u Pelhřimova, kde pracuje jako nadlesní. Využívá svých znalostí a zkušeností a na místě mapuje zdejší lesy. Po 15 letech se konečně vrací zpět do svého oblíbeného Rožmitálu, kde přebírá po zemřelém E. Krausovi funkci nadlesního.

V Rožmitálském polesí působí doslova revolučně. Využívá svých nabitých a bohatých stavebních zkušeností a buduje známý kanál v Brdech, úspěšně odvádějící vodu z úbočí brdského vrcholu Prahy do oblasti Rožmitálska. Věnuje se i dalším zplešovacím návrhům, které by pomohly lépe a bez větší námahy zpracovávat dřevní hmotu (nejčastěji dřevěné šindele).

Nezůstává jen u šindelové krytiny, ale vymýšlí stroj na výrobu sirek, pomůcky pro geodézii (výškoměry, dálkoměry) a potřeby pro myslivost. Je pochován na rožmitálském hřbitově.

   Mimořádně poutavé vyprávění o nesmírně šikovném člověku, který v rožmitálském polesí za sebou nechal výraznou, nesmazatelnou stopu. Navíc umocněné tím, že i p. Hrdina má při vyprávění na sobě velmi slušivou lesnickou uniformu!  
Velice povedené!

 

---

13:45 hod - Slovo si bere autor dalšího středečního příspěvku, p. Bohuslav Rejzl (Muzeum hl. města Prahy), a představuje svůj příspěvek, jenž nese název:
 Životní dráha Březnického rodáka Františka L. Hovorky.

 

---

14:01 hod - Slovo si bere autor dalšího středečního příspěvku, p. Josef Faktor (Archiv Arcibiskupství pražského), a představuje svůj příspěvek, jenž nese název:
 Josef Beran, Arcibikup Pražský, kardinál a vězeň

Plzeňský rodák Josef Beran byl malého vzrůstu, ale o to větší církevní autorita, začíná p. Josef Faktor. Narodil se v chudé, učitelské rodině, po absolvovování gymnázia volí mezi povoláním lékaře a životní dráhou kněze.

Rozhodlo studim v samotném Římě a volí dráhu kněze. Po vysvěcení a následně habilitici přednáší na Univerzitě Karlově, kde se stává profesorem. 
Od r. 1932 působí jako rektor a vysokoškolský pedagog. Autor několika významných literárních statí. S příchodem 2. světové války dochází i k rozkolu mezi českými a německými kněžími, Josef Beran se snaží přesunout německé kněží, působící v Československé republice do Litoměřic. To se mu nakonec i daří.

Po atentátu na říšského protektora jej gestapo zatýká, výslýchá na Pankráci.
Poté je deportován do Terezína a následně do koncetračního tábora v Dachau. V r. 1943 onemocní tyfem, zeslábne na neuvěřitelných 49 kilo. V dubnu 1945 je koncentrační tábor američany osvobozen, Josef Beran se vrací zpět do Prahy.

V r. 1946 je jmenován samotným Papežem arcibiskupem. Mezi gratulanty byl mimojiné i komunistický prezident Klement Gottwald. Od r. 1949 však sílí tlak komunistického režimu na církev a Josef Beran je poprvé internován od 19. června 1949 do 7. 3. 1951 v Arcibiskupském paláci.
Dále následně až do r.1965 pobývá v domácím vězení na šesti různých místech, mimojiné také na zámečku v Roželově.

Ač nebyl nikdy souzen a odsouzen, v říjnu roku 1963 byl propuštěn z tzv. tvrdě hlídané internace do tzv. internace volnější. 19. února 1965 odlétá do Říma, bez možnosti návratu, dle rozhodnutí vlády a stává se kardinálem. V roce 1969 i přes časté intervence se nemohl vrátit do Československa ani umřít.

17. května 1969 umírá v české koleji Nepomucenu a papež Pavel VI. rozhodne, že je pochován v bazilice Svatého Petra v Římě.

 Prof. Kardinál Josef Beran

---

14:21 hod  je vyhlášena krátká přestávka po právě dokončeném 3. bloku.
  Naše stránka ON-LINE přenosu doteď (14:25 hod) načetla neuvěřitelných 402 zobrazení.  Všem čtenářům velmi děkujeme za zájem, těší nás to nesmírně!
Ještě jednou se vám, čtenářům omlouváme za techické obtíže. Zatím víme, že jsme zcela zahltili počtem slov a objemem dat zmíněnou stránku.

---

 

 

 D) BRDY, ARMÁDA A PERZEKUCE

---

14:45 hod - Slovo si bere autor dalšího příspěvku, p. Josef Velfl (Hornické muzeum Příbram), a představuje svůj první příspěvek na této konferenci, jenž nese název:
 Brdy v době hitlerovské okupace

15.3.1939 násilně obsazují Československou republiku příslušníci hitlerovské armády.
Ten den samozřejmě obsazují i Brdy. Zabírají stávající vojenský prostor pro své vojenské potřeby a v r. 1940 jej dokonce dále rozšiřují. Mají v plánu vystěhovat celkem 24 obcí. Skutečně do konce roku 1942 vysídlili více než 10 brdských vsí s téměř dvěma a půl tisíci obyvatel.

Obsazují také kasárna v Jincích, kde vzniklo německé velitelství. Plně využívají stávající dopadové plochy a testují železobetonové bunkry, které tu zhotovila pro vlastní potřeby a testování Československá armáda v květnu r. 1936.

V Dobřívě měla německý pozemní personál i německá luftwafe, na zámečku Tři Trubky skončil ve vyhnanství i Walther von Brauchitsch, kterého do Brd poslal sám Hitler po nezdařených bojích u Moskvy. Tentýž Brauchitsch byl ale nakonec za Brdy nesmírně rád. Jako vášnivý myslivec si v lesích plných zvěře vyhnanství dokonale užíval a to až do konce války.

Zájem Němců se upíral také k brdskému vrcholu Praha (radarová základna PEGASUS).

 Nedávno se obejvily důkazy, že německá armáda uvažovala, že v Brdech zřídí prostor pro testování balistických raket (nadstavby V1 a V2). Zajímavé.

---

 

15:08 hod - Slovo si bere autor dalšího příspěvku, p. Miroslav Eisenhammer (Státní oblastní archiv v Plzni), a představuje svůj první příspěvek na této konferenci, jenž nese název:
 Pracovně výchovný tábor Mirošov

V zimních měsících let 1939/40 až 1941/42 Brdy opakovaně poškodila obrovská lesní kalamita (zejména vrch Kočka a blízké okolí). V Mirošově  vznikly dočasné pily a v okolí řada táborů pro nuceně nasazené dělníky, např. v Kolvíně.

Mimo to byl v Mirošově vytvořen tzv. pracovně výchovný tábor, ve kterém si odpykávali tresty v rozmezí 2-12 týdnů chycení uprchlíci z pracovního nasazení nebo osoby, které porušovaly pracovní morálku. Tábor zahájil činnost od dubna r. 1943, začínal s 300 chovanci, postupně se kapacita zvýšila až na 1.000 osob. Strážní oddíl čítal 61 protektorátních četníků, o tábor se staralo navíc dalších 26 osob v administrativě, kuchyni a přilehlých dílnách.

 Zpracovávalo se zejména kalamitní dřevo, dále chovanci chodili vypomáhat do železáren v Hrádku nebo vypomáhali při nakládání vagónů v Mirošově, případně na vojenském velitelství v Jincích.
Podmínky byly snesitelnější než v koncentračních táborech, ale přesto se pracovalo v 10-hodinových i delších směnách s minimem jídla.

 Táborem prošlo měsíčně několik stovek osob, celkový počet do konce dubna 1945 lze odhadnout na přibližně 7.350 osob. V březnu r. 1945 se tábor přesouvá do Plzně, na místo putují političtí vězni z Kounicových kolejí v Brně. K 30.4.1945 je tábor oficiálně zrušen.

Po osvobození sloužil jako internační tábor pro zajištěné Němce z Plzně a okolí i pro německé uprchlíky. V říjnu 1945 objekty přebírá Rudá armáda, po jejich vyklizení v prosinci 1945 tábor dva roky chátrá a následují nejrůznější přestavby (karanténní středisko, starobinec).  

Dnes se na místě původního objektu nachází Domov Harmonie.

    Skvělé a opět velmi poutavé vyprávění o historii Mirošova a jižní strany Brd. Mělo to náboj, příspěvek vyvolal oprávněný zájem díky "vypíchnutí" těch nejdůležitějších detailů.. Perfektní prezentace!

 

---

15:26 hod - Slovo si bere autor dalšího příspěvku, p. Martin Lang (Muzeum Středních Brd), a představuje svůj první příspěvek na této konferenci, jenž nese název:
 Armáda ve sbírkách muzea Středních Brd

Ve zděné budově dnešního muzea sídlilo tehdejší velitelství kasáren ve Strašicích. Vedle existuje další objekt z dřevěné půlkulatiny, která byla vystavěna jako ubikace mužstva v r.1934.
V obou budovách je umístěna expozice muzea.

V objektu je unikátní velitelská pracovna se sbírkou předválečných zbraní a zbraní používaných během 2. světové války. Na místě je také možno shlédnout dobové uniformy, včetně uniformy německého wehrmachtu, včetně osobní zbraně vojáka.

 Muzeum Středních Brd

---

15:41 hod - Slovo si bere autor posledního příspěvku, p. Tomáš Makaj (Muzeum Středních Brd), a představuje svůj první příspěvek na této konferenci, jenž nese název:
 52. Pomocný technický prapor ve Svaté Dobrotivé

Tábor vznikl opět v r. 1941/1942 (další podobný tábor byl na Kolvíně). Osazenstvo tvořili židé, kteří se podíleli na likvidaci dřevní kalamity. V r. 1945 tábor funguje jako internační tábor pro Němce, určených k odsunu, po r. 1945 byli v objektu krátce ženisté, aby v místě v r. 1950 vznikl 52. PTP.

Nyní se prezentují historické fotografie zmíněných objektů.

Důvodem ke vzniku PTP praporů byl nepřátelský postoj k lidově demokratickému zřízení. V r. 1950 bylo na místě intervenováno 950 osob, později dokonce až 1.200. Běžně pracovali v pomocné stavební výrobě a jakékoliv podružné výrobě.

 

---

16:02 hod -  Vážení čtenáři
Přichází finále konference! A to rozloučení se. Přítomný moderátor p. Doležal děkuje všem účastníkům za zájem, návštěvu a také všechny zajímavé příspěvky.
Poděkování také zaslouží hostitelské město Rožmitál pod Třemšínem za perfektní zázemí a organizaci.

I my se s vámi loučíme z Rožmitálu pod Třemšínem a ještě jednou se omlouváme za vzniklé technické potíže. Ještě večer připojíme aktuální statistiku návštěvnosti naší reportáže.
Díky za váš zájem a přeje vám pěkný podvečer!
Petr Piskač, MBA
Redakce ObjevBrdy.cz