Inzerce

CHKO Slavkovský les, inspirace pro Brdy? Zjišťovali jsme přímo na místě.

13|4|2017 - Hynek Harvánek

42 let dělí zrod CHKO Slavkovský les a CHKO Brdy. Za tu dobu v Brdech padlo mnoho cvičných a ostrých pum, ale zároveň přirostlo mnoho letokruhů zdejším krásným lesům. Obě lokality jsou v mnohém výjimečné, prostě endemitem. V mnohém si jsou podobné. Jak jsou Brdy houbou pro střední Čechy, tak rašeliniště Slavkovského lesa jsou lůnem minerálních pramenů v lokalitě. Obě krajiny spojuje vojenská minulost. I Slavkovský les měl uzavřená cvičiště se zákazem vstupu. V době před rokem 1989 rozhodně složitější situace pro CHKO. Ale všemu pomohlo mnoho lidí, kterým lokalita přirostla k srdci. A jak se říká, nejlepší je jít na zaučenou a načerpat zkušenosti v "cizině". Proto jsem se zeptali Jana Harvánka, jednoho ze zakladatelů CHKO Slavkovský les, jak na onu pionýrskou dobu vzpomíná.


CHKO Slavkovský les, inspirace pro Brdy? Zjišťovali jsme přímo na místě.

Utrhl jsem květinu – zvadla. Chytil jsem motýla - zahynul. Došel jsem k poznání, že je třeba lásku k přírodě vyjádřit jinak.

(E.T.Seton * motto na naučné stezce Kladská)

Vzpomínky na budování dobrých vztahů v CHKO Slavkovský les.

V roce 1974 byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Slavkovský les na rozloze 640 km2, která tehdy zasahovala do okresů Cheb, Sokolov, Karlovy Vary a malé části okresu Tachov.  Na tohle obdivuhodné prostorové sousto byli tehdy jmenováni dva správci – vedoucí Správy CHKOSL ing. Jan Schlossar a já (Jan Harvánek). Hned na začátku jsme si byli vědomi, že není v našich silách plně obsáhnout celou problematiku a solidně plnit naše poslání při dodržování Zákona České národní rady o ochraně přírody a krajiny (Zákon č. 40/1956 Sb a od roku 1992 Zákon č.114/1992 S.). Tehdy jsme si stanovili priority.

 

Zdroj: slavkovskyles.ochranaprirody.cz / casopis-arnika.cz

 

Jako nejdůležitější jsme považovali založit dobrý kontakt se všemi občany žijícími v oblasti prostřednictvím správních celků (okresní, městské a obecní úřady) a tím se pokusit všem vysvětlit proč vznikla CHKO. Zároveň tak získat převážnou část obyvatel na stejnou stranu zájmu. Tehdy nebyl internet, lokální TV a celá řada dalších vymožeností dnešní doby. Nezbývalo tedy nic jiného, než přesně plánované výjezdy a osobní setkání. Začali jsme vydávat i zpravodaj Arniku (= Prha arnika je ve znaku CHKO), kterou dostávali všichni zástupci obcí a měst (kupodivu, časopis vychází do dnešní doby).

Velice brzy se ukázala správnost této priority. Byl navázán výborný vztah, který se potvrdil při následných a mnohdy zapeklitých jednáních, které vždy končily v oboustranné spokojenosti.

 

V oblasti Slavkovského lesa žilo velké množství dobrých lidiček, kteří měli výborný vztah k tomuto kraji. Byla to pestrá paleta osobností. Od lesníků, historiků, přírodovědců, přes různé dělnické, úřednické a já ani nevím jaké profese. Všechny však spojovala láska ke svému kraji. To byla masa lidí, bez které by nebylo možné zajistit dobrý chod správy oblasti. A to nejen v rovině výchovného působení na zbytek zde žijící populace, ale též v rovině přímé fyzické pomoci.

 

Při Správě CHKOSL tak brzy vznikl Dobrovolný aktiv přátel a spolupracovníků Slavkovského lesa. Počet členů se pohyboval od 160 do 200 osob. V té době nedával stát na ochranu přírody mnoho peněz. Nebylo žádných fondů, dotací, sponzorů atd. A tak tato masa příznivců výrazně pomohla s vyznačením hraničního značení, s vybudováním naučných stezek a v neposlední řadě i s nacházením odpovědí na různá řešení námětů. Bez tohoto občanského nadšení nelze podle mých představ úspěšně řešit problematiku turistiky, územního plánovaní a ochranu přírody a krajiny všeobecně ani dnes.

 

Foto: Hynek Harvánek

 

Jako třetí okruh problematiky jsme začali řešit nekoordinovanou turistiku. Osada Kladská a jeji rozsáhlá rašeliniště vzdálená od Mariánských Lázní jen 9 km přinesla vážný problém. Dobrá dostupnost po silnici, lovecký zámeček, výborná restaurace U tetřeva s vyhlášenými pochoutkami ze zvěřiny (oblast je také oblastí jelenářskou). Kladská je zároveň v těsné blízkosti národní přírodní rezervace Kladské rašeliny - část Tajga. To vše přitahovalo velké množství návštěvníků, kteří se nekontrolovatelně pohybovali po osadě i okolí. Vstupovali do chráněného rašeliniště, v okolí Kladského rybníka kempovali a rozdělávali ohně.

Po jednání s Lesy ČR jsme dospěli ke společnému závěru, že turistiku musíme nenásilně řídit, usměrňovat, dát lidem možnost se seznámit s okolní přírodou. A to takovou formou, aby si návštěvníci přišli na své a ochrana přírody byla zároveň náležitě naplněna.  Vždyť systém turisticky řízených center a stezek vede k výbornému usměrňování volného pohybu po krajině, k výchově a především k zamezení poškozování přírody. A tak se společným zájmem Lesů ČR a Správy CHKO SL byla za nezastupitelné pomoci dobrovolného aktivu vybudována naučná stezka Kladská.

Byla otevřena v roce 1977 a dnes patří k nejstarším naučným stezkám v České republice. Za čtyřicet let své existence prošla samozřejmě vývojem a mým pohledem je dnes dokonalá. Roční návštěvnost tohoto místa je přes 50.000 lidí. Navíc dala podnět k dalšímu rozvoji turistického ruchu v této lokalitě a to bez jakýchkoliv negativních vlivů na ochranu přírody a životního prostředí.

 

Foto: Hynek Harvánek

 

Během vývoje došlo i k vybudování vhodného turistického zázemí. Bez vynikající spolupráce Lesů ČR – lesního závodu Kladská, Správy chráněné krajinné oblasti Slavkovský les a Města Mariánské Lázně, by nikdy nedošlo k vybudování vhodného parkoviště a Domu přírody Slavkovského lesa. Dům přírody byl společný projekt Agentury ochrany přírody a krajiny, Lesů ČR a Města Mariánské Lázně. Celkové náklady činily 20 milionů Kč.

Vedle vlastních finančních nákladů darovaly Lesy ČR do tohoto projektu i objekt v areálu jejich Loveckého zámečku. Lesy poskytly i vhodné místo pro vybudování jednoduchého a výborného parkoviště (parkování zdarma). Město Mariánské Lázně se tohoto projektu zúčastnilo nepřímo tím, že investovalo cca 2 miliony Kč do vybudování parkoviště. O provoz Domu přírody a naučné stezky se společně starají Lesy ČR a Správa CHKO SL. Polovina naučné stezky je věnována ochraně přírody a krajiny, historii místa a druhá polovina pak lesnímu ekosystému či lesnímu hospodářství.

Teď se vrátím k meritu věci. Na příkladu Slavkovského lesa je vidět, že bez společné práce všech zainteresovaných se nelze dopracovat k všeobecné spokojenosti. Nejde nadřazovat důležitost například Vojenských újezdů nad Správou CHKO, nebo občanskými sdruženími a naopak. V zájmu věci je třeba spolupráce všech. Hledání vstřícných bodů, které nakonec uspokojí všechny strany a ve výsledku přinesou jen klady dané věci. Jednoduše řečeno, co pro nás platilo – v zákonu č.114/1992 Sb je v paragrafu 2, odst.(2), písmeno (g): …spoluúčast v procesu územního plánování a stavebního řízení s cílem prosazovat vytváření ekologicky vyvážené a esteticky hodnotné krajiny…  a v písmenu (k): … ochranou krajiny pro ekologicky vhodné formy hospodářského využívání, turistiky a rekreace… V paragrafu 70, odst.(1) se píše: … účast občanů…  A v paragrafu 78a, kde se píše o území Vojenských újezdů je jasně deklarována jejich spolupráce s Ministerstvem životního prostředí. A mnoho dalšího. 

Nedávno byla odsouhlasena novela tohoto zákona. Nikde prozatím dostupná není, ale jsem přesvědčen, že tyto všeobecné a základní formulace z nového znění zákona o ochraně přírody a krajiny nezmizely.

 

Foto: Hynek Harvánek

 

Před 43 lety jsem se stal profesionálním pracovníkem státní ochrany přírody. Občas jsem měl hlavu k prasknutí, ale při zpětném pohledu pociťuji ještě dnes uspokojení a jsem přesvědčen, že jsem měl překrásné zaměstnání. Nejkrásnější jsou dnešní náhodná setkání s bývalými spolupracovníky a to jak s profesionály, tak i s tehdejšími dobrovolníky a přáteli Slavkovského lesa. Teprve dnes vidím, že jsme se tehdy vydali správnou cestou. A když vyrazím do chráněné oblasti, pouze v údivu zírám: ti, co převzali žezlo, pochopili a povznesli naše prvotní snažení a cíle k dnešní dokonalosti.   

 

CHKO BRDY PŘEJI JEN TO NEJLEPŠÍ A SPRÁVNOU CESTU.

 

Jan Harvánek

Diskuze

Průměrné hodnocení: 100%

Muži: 100% | Ženy: 100% | Rodiče: 0% | Chodec: 100% | Běžec: 0% | Cyklista: 100% | In-linista: 0% | Lezec: 0% | Běžkař: 0%

Líbil se Vám tento článek? Rádi byste něco doplnili?

Mirda |

Moc hezky napsáno. U nás v Brdech se však ze zásady nespolupracuje, mnoho lidí zde nedělá blaho všech, ale jsou tu nastrkáni v nejrůznějších Ekoncentrech. Zájmy soukromých osob nade vše, co byste chtěli. Mirda

Jitka Mašatová | | Žena | Cyklista

Hezký článek o tehdejším nadšení. To dnes nevidím, jako by ochrana přírody byla už jen úřad a razítko.

Petr | | Muž | Cyklista

Byly to jistě krásné časy a z článku je znát, že se snažili do dění uvnitř Slavkovského lesa vtáhnout obce, občany i občanské iniciativy. A to je jediná správná cesta. Pan Harvánek u toho mohl být a udělal kus poctivé práce, všechna čest. Teď opravdu se může s potěšením dívat na parádní výsledky. Jen tady u nás si někteří ony Brdy rozebrali potichu ještě dříve, než se Brdy oficiálně otevřely. A nechuť tu spolupracovat na společném je veliká. Vždyť ty skupiny mají s Brdy bohužel své plány. Ale i ty se časem dostanou na světlo boží. Díky za krásný a povzbudivý článek!

S.Leinweber | | Muž | Cyklista

Intenzivní vojenská činnost ve Slavkovském lese skončila bohužel až po roce 1992,kdy byla zrušena raketová základna ve Smrkovci(rakety středního doletu).Stejně tak armáda blokovala rozsáhlé území severně od Pramenů od místa památníku pochodu smrti až k mokřadům kladska.Žádná idilka,po roce 1977,ale utajené vojenské objekty.Dodnes je ve Slavkovském lese zničená civilizace,obce,které tu pomáhaly udržovat krajinu,vodní toky,lesy.Současné hospodaření tu v místě Horních Lazů až po Zlatou a směrem k Rovné připomíná socialistický poválečný chlív.Podobnost s Brdským masívem je dokonalá.Brdy jsou na tom lépe ve své celistvé nezasaženosti.Páteřní komunikace jsou tu v lepším stavu a dochovalé,oproti zničené síti cest a silnic Slavkovského,resp.Císařského lesa.Článek je motivací,jak nevyrobit z Brd jen skanzen,ale opravdový chráněný kout odpočinku.

Jan Voženílek | | Muž

pavel | | Muž | Chodec

Mirdo - ono se to tak může někomu jevit, pokud si čte nejrůznější vzájemná napadání, podsouvaná podezření z kdejaké nekalosti atd. Skoro bych řekl, že to dost souvisí s různými plány na někdejší využití Brd, hádkami kolem záměru amerického radaru a později pak podobnými hádkami o tom, zda vojenský újezd v Brdech zrušit či ne a zda tam vyhlásit CHKO, nebo "něco" jiného. Vznikla tu nezdravá atmosféra vzájemné podezíravosti, kde nikdo nikomu nic nevěří, každý je každému protivníkem - a protivníkovi jsou samozřejmě přisuzovány ty nejhorší vlastnosti i záměry. (Mám s tím bohužel i osobní zkušenost). Během řady let jsem přišel do kontaktu snad se všemi, kteří se jakýmkoli způsobem v Brdech a kolem nich angažují nebo angažovali - a věřte nebo ne, doslova NIKDO nemá v úmyslu si je parcelovat a využívat pro své soukromé zájmy. Ani jedna z těch vzájemně na sebe nevražících a sočících stran (a že jich tu je...). Jen z toho prostě podezírají ty druhé. To, že se v minulosti objevilo pár nápadů na sjezdovky, hotely, zábavní rezorty atd. souviselo spíš s tehdejší mnohem nižší úrovní poznání Brd a pod dojmem velkého boomu zakládání nejrůznějších rekreačních a volnočasových areálů po celé republice. Časem ti, kteří s těmi nápady přišli, sami poznali, že většina z nich je v Brdech skutečně "mimo mísu" a nechali je plavat. Setrvačnost myšlení, podporovaná ještě vzájemnými podezřeními a živená občas i tiskem, má ale hodně tuhý život. Pokud však si zjistíte skutečně podstatné a relevantní skutečnosti o Brdech, vč. toho, jak (a zda vůbec) jsou k podobným výše zmíněným záměrům vhodné (či naopak) a zapojíte zdravý selský rozum, sám zjistíte, že je to vyloučeno. Ne, že by někdo nemohl i dnes ještě s podobnými nápady přicházet, ale i ten velmi záhy zjistí, že je jejich realizace vyloučená. Zdaleka tím nemám na mysli pouze administrativní a legislativní překážky (CHOPAV, CHKO, převážně státní vlastnictví pozemků atd.) - víme, že ty se u nás, když na to přijde, dají občas obejít, ale praktickou a čistě ekonomickou stránku věci. V Brdech je a vždy zůstane pyrotechnická zátěž. V zásadě lze opravdu uskutečnit jen povrchový sběr munice, který sice umožňuje to pohoří využívat k měkké turistice (pěší, cyklisté, běžkaři), ale už k ničemu dalšímu. Případný stavebník by musel už na vlastní náklady zajistit skutečně HLOUBKOVOU pyrotechnickou asanaci (máte mimochodem tušení, na kolik ta legrace přijde, když m2 pouhého povrchového sběru vychází na stovky korun?). Myslíte že by se někomu vyplatilo stavět, když třeba hloupých 100m2 staveniště by vyšlo jen na té asanaci na nějakých 5 mil.? A to nepočítám se sítěmi, ČOV, komunikacemi a už vůbec ne s kraválem, jaký by kolem takového záměru vznikl na veřejnosti. Kolik bláznů by se do takového podniku pustilo? Hlavně tyhle docela praktické, ale trvalé překážky jsou důvodem, proč jsou Brdy pro jakéhokoli developera naprosto nezajímavým kusem země. Každý by na nich zkrachoval. Samotné Brdy (pokud mám na mysli pouze zrušený újezd) jsou opravdu způsobilé akorát pro využití pro pěší, cyklisty a lyžaře, snad by tam někde mohla stát i nějaká dřevěná vyhlídková věž (chcete-li - rozhledna), ale to je asi tak všechno. Kdyby si lidé začali trochu víc důvěřovat, vzájemně se snažit pochopit a spolupracovat (tak, jak se to asi podařilo před těmi 40 lety ve Slavkovském lese a napřeli pozornost k tomu, aby se příroda v Brdech nepoškozovala (jak už se to děje nějakých 25 let) a podpořili i veřejně ochranáře v jejich úsilí a v péči o chřadnoucí přírodu, byli bychom mnohem dál a spokojenější. (A jen na vysvětlenou, aby nedošlo k nedorozumění - nejsem ochranář). Přeji hezký den.

Jan Harvánek | | Muž | Chodec

Odpověď: Smyslem mého článku bylo nastínit práci pracovníku CHKO Slavkovský les při vzniku této oblasti v roce 1974. Je samozřejmé, že vedle komunikační a výchovné činnosti se nad vším vznášel i problém vlastní odborné agendy a to především ve smyslu napravování historických jizev v krajině, ale i praktické každodenní agendy. Tato část by obsahově naplnila zcela jistě nový článek, či spíše seriál na pokračování. Proto budu reagovat pouze na příspěvek pana Leinwebera. Těsně po válce vzniklo na území ČSR bezpočet vojenských území a to bohužel převážně v přírodních a krajinářsky cenných územích. Z oblasti Slavkovského lesa byla vysídlena převládající většina německého obyvatelstva a tak vesnice na náhorní plošině zcela osiřely. Bezprostřední blízkost západní státní hranice vše pouze urychlila a tak již v roce 1946 vznikl vojenský výcvikový prostor Prameny. Komunistický puč v roce 1948 vše pouze potvrdil a utvrdil. Naštěstí odloučenost místa, nehostinné a drsné podnebí samo o sobě pomohlo vyhnat vojáky pryč. Z obce Prameny (Sangeberg) již v roce 1947. Zde bylo vojenské velitelství . Navíc byla v oblasti objevena ložiska uranu. Začal intenzivní průzkum, kdy docházelo ke střetům s cvičícími vojáky. Mocná síla SSSR a našeho komunistického područí tak napomohla vyhnat vojáky z oblasti Pramenů. Naštěstí se ukázala nerentabilnost těžby ložisek a hornická činnost se přesunula jinam. Přesun vojáků nastal do Doupovských Hor. Všemu tehdy také napomohl značný odpor samosprávy (blízkost Mariánských Lázní a Lázní Kynžvartu). V roce 1952/1953 byl výcvik vojska s konečnou platností ukončen. A od roku 1954 se v oblasti přešlo na zemědělskou a lesnickou činnost. Přesto za krátké období působení vojáků došlo ke značné devastaci.Například obec Čistá (Lauterbach) byla zcela rozstřílena a srovnána se zemí. Při tomto „cvičení“ vznikl dokonce instruktážní film Boj o osadu, který lze dohledat na internetu. V tomto filmu je možné spatřit naposledy stojící domy bývalé Čisté. Tím zaniklo historické město, které roku 1551 obdrželo privilegium Královského horního města. Teď už doopravdy v krátkosti. Na západní hranici Slavkovského lesa vznikla posléze raketová základna Smrkovec. Jakési palebné postavení 12. protiraketového pluku z Mariánských Lázní – Klimentov. Na toto místo vyjížděla armáda pouze při cvičení a po skončení se vracela zpátky do Klimentova. Tak tomu bylo i v místě již neexistující Čisté. Přesun byl po udržovaných strategických silnicích. I této vojenské strategii brzy odzvonilo. Několik betonových bunkrů v oblasti zakryl čas a příroda. Jinými slovy – výcvik byl záhy ukončen (i když ojedinělé výjezdy pokračovaly i nadále). Co nezničila armáda, dokonala příroda. Záhy vše překryla bujná vegetace. Nastalo divoké i plánované rozšiřování lesních porostů. Přirozené zamokřování luk, návrat květnatých luk i se vzácnými druhy rostlin. Rozšiřování běžných i vzácných druhů ptactva a zvířeny. S tím nastal zcela nový problém s vysokými stavy jelení zvěře, prasete divokého, pronikání jelena siky… Ale to je opět na další článek. Jinak ještě musím podotknout, že páteřní silnice Slavkovského lesa jsou v dobrém stavu a jsou neustále díky drsným zimním podmínkám opravovány a udržovány. Silnice třetí třídy, které po zmizení mnoha osad nikam nevedou, jsou v horším stavu. V každém případě pro cykloturistiku a zimní radovánky jsou přímo vynikající (celá řada je v zimě upravována jako běžkařské trasy). A teď se opět vracím ke svému původnímu článku o mých vzpomínkách. Bez společné spolupráce všech by nynější stav nebyl tak uspokojivý.

Vyhledávač tras
Počasí v brdech
Nejnovější hodnocení
Nejnovější hodnocení
V Brdech naplno začíná houbařská sezóna, pozor na pokuty za nelegální vjezd! - 100%

28|3|2024 Karel Urban: Dopravu v Brdech lze rozdělit na období, kdy rostou houby a kdy nerostou houby. První případ pohoda,..

přečíst >>

Aktuální počasí houbám v Brdech zatím stále bohužel nepřeje.. - 40%

28|3|2024 Mgr. Ing. Karel Hron: K vjezdu do CHKO bych si jen stručně dovolil jednu připomínku. Vojáci ve své době dávali časově omezenou..

přečíst >>

Challenge 2021 pro vás: zdolej svůj brdský Everest (8.848 m)! - 98%

28|3|2024 Martina Koubová: dobrý den dneska jsem vybrala tento článek

přečíst >>

Poutní místo Svatá hora v Příbrami - 90%

28|3|2024 Martina Koubová : Dobrý den paní Koubová dneska jsem byla na místě Příbram

přečíst >>