Inzerce

Tajemný vrch Zavírka - nová fakta, 1. díl

23|10|2018 - Hynek Harvánek

Jistě mi dáte za pravdu, že v Brdech je stále co objevovat. Jedním z takových míst je vrch Zavírka nad Pilskou nádrží. Jaká jsou nová a ucelená fakta ohledně pravěkého valu obepínajícího vrchol? Račte si přečíst.


Tajemný vrch Zavírka - nová fakta, 1. díl

O vrcholu Zavírka jsem již v minulosti psal. Ideální tip pro krátkou a nenáročnou procházku, která Vás odmění hned několika překvapeními. Tip na trasu naleznete zde. Po publikaci článku o Zavírce a jejím středověkém valu, se nám ozval archeolog pan Jiří Marounek, který nabídl sumarizací nových informací, které zatím nikde nebyly publikovány. Velmi rád Vám nyní aktuální verzi bádání týmu ve složení Jan Kypta, Jiří Marounek, Zdeněk Neustupný přináším. Vzhledem k  odbornějšímu a obsáhlejsímu pojednání původní zprávy s dovolením pana Marounka publikuji mírně upravenou verzi. 

Foto: vrch Zavírka nad Pilskou nádrží, kdo by čekal záhadnou minulost (Hynek Harvánek)


Autoři si kladou dvojí cíl. Jednak uvádí na pravou míru mnohé omyly a nejasnosti, které přinesl dosavadní badatelský zájem o tuto památku. A současně vyrovnává dluh institucionální památkové péče, spočívající v absenci přesného polohopisného zaměření a jiné dokumentace, což zapříčinilo dočasné, leč třicetileté vyřazení lokality ze seznamu státem chráněných památek. Dnešní výhrady vůči tomuto rozhodnutí by snad mohla poněkud tlumit skutečnost, že vrch Zavírka byl dlouhodobě zahrnut do vojenského újezdu, tedy prostoru obtížně dostupného nejen pro pracovníky památkové péče. Také je však faktem, že v normalizačních časech lokalitu opakovaně zkoumali profesionální i amatérští badatelé. Jejich závěry však památce neprospěly.

Vrchol Zavírka se nachází v Brdech západně od Příbrami na katastrálním území obce Obecnice. Samotný vrchol obepínají pozůstatky prozatím blíže nedatovaného hradiště, nejspíš pravěkého stáří. K cenné archeologické lokalitě se váže poměrně spletitý „příběh“ jejího zkoumání, v němž se zračí limity památkové ochrany lokalit daného druhu.

Dosavadní badatelský zájem o hradiště

V odborné literatuře se setkáme s tvrzením, že prvním badatelem popisující val byl Jan Erazim Vocel. Konkrétně ve své knize Pravěk země české z roku 1868. Údajně na mapě rozlišuje dva typy hradišť: s valy hliněnými a kamennými. Avšak v publikaci informace o hradišti nikde nefiguruje. Po prostudování (pro jistotu) dvou výtisků map se vše vysvětluje. Mapy znázorňují jen horu Třemošnou. Ta je tu zobrazena pomocí sklonových šraf a jako jedna z mála brdských vrcholů uvedena s názvem, což mohlo být důvodem k výše popsanému omylu.

Foto: Výřez mapové přílohy knihy Pravěk země české z roku 1868 (J. E. Vocel). Sekundární archeologická literatura mylně uvádí, že v této mapě je poprvé zachycena existence hradiště na vrchu Zavírce, který tu je údajně zaměněn s horou Třemošnou. Tento vrchol je však ve skutečnosti bez symbolu čtverečku označujícího hradiště s kamennými valy (J. Marounek).

První dohledaná zmínka o hradišti na Zavírce spadá do 50let minulého století. Kdy jej krátce zmínil archeolog Josef Maličký. Za jejího objevitele označil Františka C. Friedricha, který hradiště nalezl  „před několika  lety“ (myšleno  vůči  datu publikace v roce 1954). Autor uvádí: „je zatím bez nálezu a má zevní ráz hradišť halštatsko-laténských, což ovšem nevylučuje, že prošel druhou fází slovanskou“.  Výrok je zřejmě ovlivněn Maličkého obecnou snahou o ohledání (fiktivních) hranic slavníkovské domény.

V korespondenci v archivu pražského Archeologického ústavu AV ČR autoři narazili ještě na jednu zmínku. Konkrétně v dopise z roku 1952, odeslaném regionálním vlastivědným badatelem Jindřichem Václavem Bezděkou. Ten informuje o svých objevech několika rovinných sídlišť z doby halštatské, přičemž jedna lokalita se mu jeví jako zajímavá tím, že „značí starou stezku brdským průsmykem od Plešivce ve směru říčního toku Litavky k novému bezejmennému hradišti (patrně rovněž halštatskému) na kótě 720 ‚Zavírka‘ nad Lázem“.

V roce 1979 místní amatérský badatel Václav Huml doručil do pražského Archeologického ústavu AV ČR své zprávy o průzkumu na Zavírce z let 1977-78 za laskavé odborné rady archeologa Jiřího Hraly. Uvedl, že na návrší se nalézají „zbytky valů zploštělého oválu, po hradišti neb útočiště pro lid přilehlých obcí“. Zpráva se ale předně týká 150 kamenných „hromad“, jež místní tradice označovala za hroby. Ačkoli autor tyto objekty blíže nelokalizoval, z kontextu vyplývá, že se nacházejí někde v prostoru vrchu Zavírky.  Pět jich prokopal bez valného výsledku. A „po konzultování s odborníky z řad geologů“ zaujal názor, že „se pravděpodobně bude jednat o povrchové sledování rudných žil na želenou rudu, která zde v poblízku byla těžena“.

Foto: Vrch Zavírka ve výřezech topografických map, které sice neúplně, ale zřetelně a poměrně věrně zobrazují průběh
obvodového kamenného valu hradiště. Nahoře: Topografická mapa S-1952 1: 5000, listy M-33-76 (253) a M-33-76 (254); vyhotoveno 1955–1956. Dole: Topografická mapa S-1952 1:10 000, list M-33-76-D-d-3; vyhotoveno 1959. (J- Marounek).

Huml pokračuje: „za odborného přispění“ archeologa Jaroslava Kudrnáče pokračoval v průzkumu kamenných valů, jež na třech místech prokopal. Tím ale pouze zjistil, že „jsou utvořeny ze sypaného kamene“ bez náznaku lícování a beze stop dřevěné konstrukce. Keramiku ani jiné artefakty, které by napomohly k datování lokality, se mu nalézt nepodařilo. Asi i z tohoto důvodu lokalitu označuje za „domnělé hradiště“. Z jeho stručné charakteristiky vyplývá, že na severní straně bylo obvodové ohrazení dochováno nepoměrně hůře oproti situaci na jižní straně, což odpovídá dnešnímu. Na rub jednolistého dopisu autor připojil schematický náčrt průběhu valu (obr. 4). Což byl, pokud víme doposud jediný vyhotovený, ale nikdy nepublikovaný plán lokality, přesněji celého průběhu obvodového valu včetně na povrchu terénu málo patrného severního úseku. Třemi drobnými křížky jsou vyznačena místa průkopů kamennou linií. V. Huml se při svých terénních badatelských aktivitách soustředil zejména na pozůstatky středověké hornické činnosti. V článku shrnujícím výsledky této prospekce na okraj zmiňuje i vrch Zavírku, přičemž nepříliš konkrétně uvádí, že tu v roce 1980 nalezl „zbytky keramiky ze 13.–14. století n. letopočtu“.

Na Humlův popud ohledal Jaroslav Kudrnáč návrší Zavírky nejpozději v roce 1983. „Nenabyl … přesvědčení, že je valem“, nýbrž „spíše sneseným kamením z plošiny vrchu, aby byl získán prostor bez kamenů, které tam jsou ve velkém množství přírodního původu“. Dále doplnil, že „domnělé hradiště“, obklopuje pouze část temena návrší, „což by pro obranu bylo zcela nevýhodné“. Tato argumentace je však lichá. I přes všechna nejnovější narušení je dodnes v terénu patrné, jak kamenný pás kompletně obemyká oválný prostor, což ostatně vystihl už Humlův náčrt. Nekriticky se s odkazem na zprávy badatele Humla v roce 2000 odkazuje archeolog Příbramského muzea a hodnotí, že „se pravděpodobně jedná o objekt středověkého stáří, související s dolováním“.

  

Levé foto: Skica místního amatérského badatele Václava Humlava z roku 1979, která zobrazuje průběh kamen ného valu hradiště; drobnými křížky jsou lokalizovány sondy – průkopy valem (archiv AÚ AV ČR, Praha) 
Pravé foto: Digitální model terénu se zřetelným kompletním průběhem kamenného valu hradiště (na podkladě dat ČÚZK zpracoval J. Marounek, 2018). 

Poslední informace o Zavírce obsahuje hned několik publikací nedávno vydaných. Archeolog Lubor Smejtek označuje lokalitu za hradiště. A dodává, že „se někdy bez archeologických důkazů považuje za opevnění z dobyDoplň železné (halštatské) a jindy rovněž bez důkazů za středověkého předchůdce dobříšského hradu“. Úvahy o předchůdci dobříšského hradu, není zřejmé. O hradišti píše i pan Čáka. Zmiňuje Františka C. Friedricha, jenž tu údajně vykopal několik drobných průzkumných sond“, přičemž prý „našel trochu úlomků keramiky, jež podle jeho názoru patřila halštatu“. Zdroj těchto (patrně jinde nepublikovaných) informací ale neuvedl, což nás vede k přesvědčení, že jsou domyšlené, resp. mylné. Jan Čáka si dále klade otázku, zdali se na Zavírce skutečně nacházejí pozůstatky prehistorického hradiště. A dodává, že podle jakýchsi znalců lze kupříkladu uvažovat, že kamenný val může být, jak prý naznačuje i název vrchu, rozvalinou ohrazení lovecké obory z barokní doby.


Pokračování v dalším díle.

Zdroj: NEDATOVANÉ HRADIŠTĚ NA VRCHU ZAVÍRCE (K. Ú. OBECNICE) V BRDECH PŘÍPAD NÁPRAVY CHYBNÉHO UPUŠTĚNÍ OD PAMÁTKOVÉ OCHRANY - Jan Kypta, Jiří Marounek, Zdeněk Neustupný.

(příspěvovatel do OB Hynek Harvánek)

Diskuze

Průměrné hodnocení: 100%

Muži: 100% | Ženy: 0% | Rodiče: 0% | Chodec: 100% | Běžec: 0% | Cyklista: 0% | In-linista: 0% | Lezec: 0% | Běžkař: 0%

Líbil se Vám tento článek? Rádi byste něco doplnili?

pavel | | Muž | Chodec

Super a díky. Konečně něco konkrétního o Závirce, které má hlavu a patu a není jen snůškou domněnek a fantazií. Palec nahoru.

Vyhledávač tras
Počasí v brdech
15.11
Předpověď počasí - ikonka
Čtvrtek
16.11
Předpověď počasí - ikonka
Pátek
17.11
Předpověď počasí - ikonka
Sobota
18.11
Předpověď počasí - ikonka
Neděle
Nejnovější hodnocení
Nejnovější hodnocení
Objevujte Brdy s námi: Smrková studánka.. - 100%

15|11|2018 Hynek: Na pár opravených studánek ze strany VLS jsem v Brdech narazil. Určitě fajn a chválím. Ale nesedí mi..

přečíst >>

Prošli jsme novou Lesnickou naučnou stezku Klobouček. Jaká je? - 100%

15|11|2018 Mirka: Pane Pavle, jenže ty letáčky, o kterých píšete, tam na místě nebyly. Schránka prázdná.

přečíst >>

Tajemný vrch Zavírka - nová fakta, 1. díl - 100%

15|11|2018 pavel: Super a díky. Konečně něco konkrétního o Závirce, které má hlavu a patu a není jen snůškou domněnek a..

přečíst >>

Prošli jsme novou Lesnickou naučnou stezku Klobouček. Jaká je? - 100%

15|11|2018 pavel: Musím se trochu NS zastat. Na letáčku, který je k disposici u startu NS na parkovišti, se uvádí, že část..

přečíst >>