Inzerce

Brdy: původní, současná a budoucí skladba lesa

12|4|2018 - Hynek Harvánek

Jak vypadal původní porost Brd? Kam se poděl? Jaký je dnes a jaký vývoj lze očekávat? Zkusme si na tyto otázky odpovědět.


Brdy: původní, současná a budoucí skladba lesa

O dopadových plochách a úvaze, co je pro ně a Brdy vhodné, jsme se věnovali ZDE. Je třeba připomenout, že plošné vykácení lokalit Jordán, Tok a Brda proběhlo za velkého odporu veřejnosti.  Mezi hlavní argumenty proti odlesnění cca 1.500 ha na hřebenech Brd patřily obavy ze změny mikroklimatu s dopadem na celý region (úbytek horských druhů ve prospěch teplomilnějších). Dále bylo počítáno s negativním dopadem na odtokové schopnosti lesů a zásoby podzemních vody.  

Důvody, které vedly k založení střelnic, byly ve své době silnější. Na celou záležitost je třeba se dívat již s nadhledem a očima tamní situace. Projekt podpořil i prezident Masaryk. 

Dovolím si tvrdit, že po skoro 100 letech je možné již tyto dopady částečně vyhodnotit. I z laického pohledu lze minimálně vnímat změnu biotopu. Dále dopad na vodní zásobu na dopadových plochách. Což je podpořeno i narovnáváním a odvodňováním dalších částí Brd. Ale to nechme odborníkům. Dopad těchto změn je s odstupem času vnímán ve zmírněné formě a to díky postupné sekundární sukcesi (změny ve složení společenstev  ekosystému) na odlesněných plochách. Vznikly zde z dnešního pohledu velmi cenné biotopy, které také daly právě impuls ke vzniku CHKO.

Foto: Dopadová plocha Tok (Hynek Harvánek)

Střední Brdy tvoří minerálně velice chudé kambrické slepence. Právě v oblasti dopadovek nepřehlédneme mělké, kamenité půdy s ostrůvky kamenných moří. Tyto kyselé a chudé půdy nebyly nikdy vhodné pro zemědělství, proto i osídlení Brd bylo sporadické. I současná rozsáhlá smrková monokultura moc nepodpoří rozvoj vrstvy půdy s živinami. Důsledkem je tak špatný zdravotní stav smrkových porostů na náhorních plochách cca od 750 m n. m. Z pohledu lesní správy by bylo velmi vhodné zlepšit stav biologickou meliorací (vnášením melioračních dřevin ve větší míře), tak přihnojováním či vápněním.

Původní porosty Brd

Hovořit o „původním / přirozeném porostu“ je vždy velmi citlivé téma. Můžeme klidně říci, že původní jsou například i přesličky z dob kambria. Osobně se přikláním brát dobu pochopitelně nám bližší. Dobu, která je i z pohledu vývoje druhů neznatelná. Kdy ještě nedochází tak k zásadním evolučním a klimatickým změnám. Počitejme tak s 14. stoletím. Proč? V této době evropané začali díky rozmachu železářství plošně plenit celé lesy, což neminulo i ty brdské. Zprvu se tak dělo po celém obvodu brdských lesů. S příchodem vysokých pecí požadavky na těžbu stouply a začalo se pronikat do jejich hlubin. Je třeba si uvědomit, že palivem bylo dřevěné uhlí. Důsledkem je pochopitelně postupná, ale komplexní druhová přeměna v evropských a tím i brdských lesích.

Graf: Plošné zastoupení dřevin v Brdech v letech 1600 a 1950 (zdroj: článek v odborném časopise „Lesnická práce“, sever Silvarium)

A jak to v Brdech před masivní změnou z pohledu porostů tedy vypadalo? Jak je známo, prim hrála jedle a buk. Dále následoval dub s borovicí, která prosperovala právě na chudších půdách brdských vrcholků. Vlhkým brdským údolím dominoval smrk a olšiny. Na půdách bohatých na živiny snesených z vrcholů a dále díky svému opadu, se místy dařilo dalším listnáčům v podobě javorů, jilmů, jasanů a lip. Do karet listnatým stromům, ale i borovici, také hraje pevnější, respektive hlubší kořenový bal. Ten oproti povrchovému balu smrku, lépe odolává povětrnostním vlivům.

Zase ten smrk

Jak jsme si již řekli, po drancování vznikaly velké plochy, které bylo třeba osazovat náhradními dřevinami. Tomu plně vyhovoval právě smrk. Strom, který je obecně celkem odolný, stačí mu chudé, kyselé i zarostlé stanoviště. Je tak přesným opakem "citlivějších" původních listnáčů. Nehledě na rychlý růst do mýtné velikosti a kmenu s jednoduším zpracováním.

Současnost a výhledy

Mnohé změnil v roce 1996 lesní zákon, který určuje povinnost používat při obnově lesa meliorační a zpevňující dřeviny v minimálním poměru, pro naše podmínky, v rozmezí cca 25-30%. A Jak to nyní vypadá v praxi? Můžeme vnímat pozitivní trend v hospodaření VLS. Ve středních Brdech mezi lety 1992 - 2012:

 ubylo 1.167 ha smrkové plochy

 naopak je zde nárůst modřínu o 315 ha a to samovolným výsevem

 buku přibylo 389 ha

 dubu 180 ha

 ostatních listnáčů (bříza, olše, javor, jasan) přibylo 152 ha. A to povětšinou umělou výsadbou (mimo břízy).

Graf: Plošné zastoupení dřevin v Brdech v letech 1600 a 1950 ((zdroj: článek v odborném časopise „Lesnická práce“, sever Silvarium) 

Nelze očekávat návrat k poměrům, které jsou uvedeny v grafech. Smrčin bude nadále dostatek, především pro zachování těžby. Současně, jak jsme již uvedli v dílech o dopadovkách, je třeba i z důvodu klimatických změn orientaci jen smrk značně přehodnocovat. Ruku v ruce je zde opět třeba zmínit dopad na vodu. Tedy rychlé ztráty a odtoky z Brd díky neschopnosti zadržte vodu smrkovými plochami, které jsou mnohdy sami o sobě již suché, a to díky narovnáváním toků, struh a krajnic cest. 

Přejme tak nejen brdským lesům budoucnost, která je ve znamení rozmanitosti ve složení, tedy částečnému návratu k původním porostům. A jak to dopadlo, to si zde budou psát až další generace našich dětí.

 

(hyh)

zdroj některých informací článek v odborném časopise „Lesnická práce“, sever Silvarium.

Diskuze

Průměrné hodnocení: 0%

Muži: 0% | Ženy: 0% | Rodiče: 0% | Chodec: 0% | Běžec: 0% | Cyklista: 0% | In-linista: 0% | Lezec: 0% | Běžkař: 0%

Líbil se Vám tento článek? Rádi byste něco doplnili?

Článek zatím nikdo nehodnotil

Vyhledávač tras
Počasí v brdech
15.11
Předpověď počasí - ikonka
Čtvrtek
16.11
Předpověď počasí - ikonka
Pátek
17.11
Předpověď počasí - ikonka
Sobota
18.11
Předpověď počasí - ikonka
Neděle
Nejnovější hodnocení
Nejnovější hodnocení
Objevujte Brdy s námi: Smrková studánka.. - 100%

15|11|2018 Hynek: Na pár opravených studánek ze strany VLS jsem v Brdech narazil. Určitě fajn a chválím. Ale nesedí mi..

přečíst >>

Prošli jsme novou Lesnickou naučnou stezku Klobouček. Jaká je? - 100%

15|11|2018 Mirka: Pane Pavle, jenže ty letáčky, o kterých píšete, tam na místě nebyly. Schránka prázdná.

přečíst >>

Tajemný vrch Zavírka - nová fakta, 1. díl - 100%

15|11|2018 pavel: Super a díky. Konečně něco konkrétního o Závirce, které má hlavu a patu a není jen snůškou domněnek a..

přečíst >>

Prošli jsme novou Lesnickou naučnou stezku Klobouček. Jaká je? - 100%

15|11|2018 pavel: Musím se trochu NS zastat. Na letáčku, který je k disposici u startu NS na parkovišti, se uvádí, že část..

přečíst >>