Velikonoce: nejvýznamější svátky v roce. A také prodloužený (brdský?) víkend..

29|3|2024 - Petra Jahelková

* Velikonoce jsou hned po Vánocích nejkrásnějšími svátky v roce. * Další dva dny státních svátků, slunce a příznivé teploty lákají k výletům. Pěším i na kole.
Přidáte se v Brdech i vy?

Inzerce

---

Velikonoce jsou hned po Vánocích nejkrásnějšími svátky v roce. 

Pro křestany dokonce těmi svátky nejvýznamějšími. Od dávných dob jsou symbolem vítání jara, oslavou hojnosti a úrody luk, polí a zahrad. Jsou to dny plné optimismu, hravosti a  veselí.

Slaví se od nepaměti první neděli po jarním úplňku, tedy v období od 22. března až 25. dubna. Proto není termín Velikonoc vždy pevně stanoven. Velikonocím předchází období čtyřicetidenního půstu se šesti postními nedělemi. 

Předvelikonoční období začíná tzv. Popelační středou (den pokání po spáchání těžkého hříchu. Mužům se popel sypal na hlavu, ženy kvůli povinnému závoji byly popelem znamenány na čele ve tvaru křížku).
Vlastní Velikonce jsou pak vymezeny pašijovým týdnem, v tomto pořadí:

* Modré pondělí - začíná jím hlavní, jarní úklid
* Šedivé úterý - vymetají se pavučiny po zimě
* Škaredou středou - velkým úklidem se z domu vyhání všelijaká havěť a zlí duchové
* Zelený čtvrtek - jí se jen jedno hlavní jídlo a mělo by jím být zelí, kapusta, špenát, kopřiva a pod.
* Velký pátek - pro křesťany den přísného půstu, také dnem pokory a smutku
* Bílá sobota - den vzkříšení - pečou se velikonoční mazance a beránci
* Boží hod (neděle) - začíná jím hlavní, jarní úklid
* Velikonoční pomlázka (pondělí) - velikonoční veselí a hody

Jaro je spojváno s probouzející se přírodou, rašením a pučením, prvními květy, zelenající se trávou, různorodou a pestrou barevností a neopakovatelnou vůní jara.

K velikonočním květinám patří: mučenky modré, prvosenky jarní, tulipány, sněženky, narcisky, hyacinty, jehnědy, pruty jívy, zimostráz nebo vrby.

Právě vrbové proutí slouží k výrobě tradiční pomlázky (žíla, karabáč, metla, korbáč, tatar, šibačka, apod.) 

Pomlázky se vždy pletou zásadně z nového, čertvého proutí. Staré proutí nemá pružnost, sílu, onu magickou moc. Nový prut má v sobě skrytou životadárnou energii jarní, právě probuzené přírody.
Mrskáním (šleháním) se tato energie předává dále, a má se jimi ochránit před nemocemi, blechami a obtížným hmyzem. 

Na pomlázku děvčata uvazují po vyšlehání barevné stuhy. 
Červená stuha vyjadřuje lásku a vřelou náklonnost, modrá dává chlapci naději, zelená znamená oblíbenost a žlutá vyjadřuje dívčin nezájem o koledníka.

K obdarování koledníků sloužily od nepaměti vajíčka. Ale jen taková, ve kterých je život. Čokoládová vajíčka, bonbóny nebo jiné napodobeniny jsou moderním výmyslem, s tardicí namejíce nic společného. Nejoblíbenější barvou na vajíčku je barva červená, které je barvou krve, kypícího zdraví, života a lásky, připomínkou zářivého slunce, které se opět ujímá své vlády.

Významnou součástí velikonoc je také kořalka (slivovice), kterou hospodář koledníky vždy pohostil. 

Velký pátek a Velikonoční pondělí  jsou však také státními svátky.
Tyto dva volné dny dělají Velikonoce ještě oblíbenější. Právě stoupající teploty a zářivé slunce s modrou oblohou láká k výletům. Pěším i na kole. 
Přidáte se v Brdech i vy?

Text: Petra Jahelková